Demografický dopad událostí Black Swan

Demografický vývoj populace nelze považovat za rovnoměrný, přesto v něm lze najít některé charakteristické rysy. Black Swan (černá labuť) je metaforické označení, jež bylo představeno v roce 2007 ve stejnojmenné knize N. N. Taleba. Tento termín popisuje typ událostí, které se zdají být náhodnými a jejichž dopad a následky jsou zásadní a překvapivě rozsáhlé, přičemž jsou snadno vysvětlitelné, ale to až retrospektivně. Jedná se o jedinečné události, jež jsou v samotném okamžiku nastání překvapením. Řada událostí tohoto typu ovlivnila v historii oblast vědy, technologie, businessu nebo kultury. Existují události Black Swan, které významně ovlivnily demografický vývoj populace? Přesto, že je demografický vývoj do jisté míry předvídatelný, existují v něm určité nepravidelnosti a neočekávané události či zvraty. Stejně jako tomu je v jiných vědách, i v demografii lze nalézt odlehlá pozorování. Jsou však odlehlá pozorování, za které lze považovat právě Black Swan události, odlehlými pozorováními také z pohledu demografie? Tato práce se detailněji zabývá čtyřmi událostmi z posledního století a zkoumá, zda byl jejich dopad na demografické chování populace významný či nikoliv. Retrospektivně to jsou teroristické útoky z 11. září 2001, rozpad Sovětského svazu na přelomu let 1991/1992, sovětská okupace v Československu v srpnu roku 1968 a první světová válka. Právě první světová válka a rozpad Sovětského svazu se zdají být událostmi, které se výrazněji promítly do demografického vývoje týkajících se populace. Přesto, že události Black Swan jsou svým vlivem a rozsahem zásadní pro populaci, nelze tvrdit, že by totéž platilo i pro dopad na samotný demografický vývoj. Předkládaná práce ilustruje na vybraných příkladech, že oblast demografie nemusí být vždy přímo ovlivněna událostmi označovanými jako Black Swan.