Historie sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku

Informace o vysokoškolské kvalifikační práci

Název práce:
Historie sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku
Autor práce:
Wagnerová, Karolina
Typ práce:
Diplomová práce / Diplomová práce
Vedoucí práce:
Pavlík, Zdeněk
Osoba oponující práci:
Fialová, Ludmila
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Diplomová práce se zabývá historií sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku. Hlavním cílem je přiblížit význam sčítání lidu v jednotlivých historických etapách a podat ucelený obraz o vývoji sčítacích akcí v uvedených zemích od jejich počátku až po současnost. Česká republika, Německo, Rakousko a Švýcarsko představují středoevropské země, které si jsou geograficky i kulturně relativně blízké. V řadě historických období procházely velmi podobným společenským vývojem, přesto se z hlediska demografické statistiky a získávání údajů ze sčítání mnohdy odlišovaly. Počátky sčítacích akcí lze vysledovat již v historii starověkých států. V období středověku však rozvoji sčítání příliš nepřálo. Teprve od poloviny 18. století se v Evropě datuje historie skutečného sčítání lidu, prováděného opakovaně a systematicky na celém území státu. V Rakousku proběhlo první celostátní sčítání v roce 1754 a od dob Marie Terezie habsburská monarchie v této oblasti jednoznačně dominovala. V německých zemích (s výjimkou Pruska, které bylo ve vývoji napřed) se prosadila celostátní sčítání až v průběhu 19. století, podobně ve Švýcarsku v roce 1850. V tomto období Švýcarsko vykazovalo určité zpoždění za ostatními srovnávanými zeměmi, které bylo dáno především obavou z nedůvěry občanů ve sčítání a později také diskuzí o ochraně osobních údajů, která mimo jiné hrála významnou roli i v Německu především v 80. letech 20. století. V období 19. a 20. století pak docházelo ve všech zmíněných zemích k rozšiřování obsahu sčítání, ke zpřesňování metodiky a k prosazování mezinárodní srovnatelnosti dat. Téměř po celou dobu historie sčítání lidu hrála hlavní roli tradiční sčítací metoda (tj. plošné šetření obyvatel), v poslední době se však v řadě evropských zemí začínají prosazovat sčítání využívající administrativních datových zdrojů. Při sčítání v roce 2011 Česká republika poprvé využila vedle tradiční sčítací metody i dat z registrů a pro sčítání v roce 2021 plánuje míru využití dat z registrů ještě zvýšit. Německo a Švýcarsko jsou v tomto směru dále, při poslední vlně sčítání využily primárně dat z registrů v kombinaci s výběrovými šetřeními. Přímo z tradiční formy sčítání na čistě „administrativní“ metodu sčítání bez doprovodných šetření přestoupilo v roce 2011 Rakousko. Získávání dat z administrativních zdrojů totiž přináší řadu výhod, především nižší nákladnost, aktuální údaje mohou být k dispozici v kratších intervalech a jejich pořízení nijak nezatěžuje sčítané osoby.
Klíčová slova:
sčítání lidu; Česká republika; Německo; Rakousko; Švýcarsko

Informace o studiu

Studijní program a Studijní obor:
Kvantitativní metody v ekonomice/Ekonomická demografie
Typ studijního programu:
Magisterský studijní program
Jméno přidělované hodnosti:
Ing.
Instituce přidělující hodnost:
Vysoká škola ekonomická v Praze
Název fakulty:
Fakulta informatiky a statistiky
Název katedry:
Katedra demografie
Instituce archivující a zpřístupňující VŠKP:
Vysoká škola ekonomická v Praze

Informace o odevzdání a obhajobě

Datum zadání práce:
26. 2. 2016
Datum podání práce:
22. 12. 2017
Datum obhajoby:
25.01.2018

Soubory ke stažení

Hlavní práce:
56536_xwagk00.pdf [6,67 MB]
Oponentura:
55555_Fialová.pdf [585,05 kB]
Hodnocení vedoucího:
56536_pavz02.pdf [42,44 kB]

Údaje ze systému InSIS

Identifikátor:
https://insis.vse.cz/zp/56536/podrobnosti