Analýza sebevražednosti v mezinárodním srovnání

V diplomové práci je zkoumán vývoj sebevražednosti ve třech evropských státech, kterými jsou Česká republika, Bulharsko a Švýcarsko. Hlavním cílem práce je porovnat různé ukazatele sebevražednosti v těchto třech srovnávaných státech a pokusit se vysvětlit rozdíly. Důvodem výběru těchto tří států byla jejich ekonomická situace. Švýcarsko zde reprezentuje úlohu ekonomicky silného státu a Bulharsko naopak úlohu ekonomicky slabého státu. Česká republika byla vybrána z důvodu mateřské země autorky a zastupuje zde úlohu středně ekonomicky silného státu. Teoretická část práce se věnuje vysvětlení důležitých pojmů týkajících se sebevražednosti a dalších mnoha aspektů, které se k tomuto tématu vážou. Mezi ně patří například přístupy k sebevraždě, způsoby sebevraždy, její důvody, motivy a příčiny, sebevražedné chování a jeho prevence. Analytická část je již zaměřena na vývoj sebevražednosti v jednotlivých státech od roku 1994 do roku 2014, respektive 2016. Důležitými ukazateli jsou zde hrubá míra sebevražednosti, specifické míry sebevražednosti, kam patří například sebevražednost podle věku, podle pohlaví, nebo podle způsobu provedení sebevraždy, ale také podíly sebevražednosti. Nejvyšší sebevražednost vykazuje Česká republika a naopak nejnižší sebevražednost vykazuje Bulharsko. Poslední kapitola diplomové práce se již zabývá nastíněním budoucího vývoje sebevražednosti ve všech sledovaných státech a jeho porovnáním.