Liberalizace zahraničního obchodu Spojených států amerických v rámci New Dealu jako cesta z Velké deprese

Tato diplomová práce zkoumá téma dosahů liberalizace zahraničního obchodu Spojených států amerických, dosažené pomocí bilaterálních smluv v průběhu třicatých let 20. století. Konkrétně je práce zaměřena na vývoj zahraničního obchodu Spojených států amerických v kontextu ekonomických událostí probíhajících v třicátých let. Na základě dopadů na strukturu vývozu i dovozu se pokouší zopovědět otázku, zda-li liberalizace zahraničního obchodu přispěla pozitivně k hospodářskému růstu mezi lety 1933 až 1939. V první části práce, která je rozdělena na tři kapitoly, je popsána hospodářská situace Spojených států amerických po začátku Velké hospodářské krize, včetně popisu dopadů protekcionististického celního sazebníku přijatého na začátku třicátých let 20. století pod názvem Smoot-Hawleyho celní sazebník. Následně se tato část práce zaměřuje na popis ekonomické situace Spojených států amerických ve sledovaném období a na ekonomické kroky státu, společně s popisem přijatých opatření a přístupů v zahraničním obchodě. Další část práce je rozdělena na dvě kapitoly, v první polovině detailně analyzuje dopady liberalizace zahraničního obchodu na komoditní a teritoriální strukturu vývozu a dovozu Spojených států amerických a analyzuje ovlivňující determinanty. Druhá kapitola této části se zaměřuje na zhodnocení důležitosti bilaterálních smluv pro vývoj zahraničního obchodu, a to na základě analýzy struktury zahraničních partnerů. Pro potřeby celkového zhodnocení a dopadů na ekonomiku byl taktéž zanalyzován vývoj investicí do Spojených států amerických a všechny informace jsou nakonec zasazeny do kontextu vývoje světového obchodu. Výsledkem práce je konstatování, že hypotéza nebyla jasně potvrzena a liberalizace zahraničního obchodu formou bilaterálních smluv sice měla pozitivní dopady na ekonomiku, ale pouze v omezeném rozsahu, a samotné bilaterální smlouvy působily pouze jako prostředek, díky kterému se situace v mezinárodním obchodě zlepšovala. Dopady těchto smluv společně s dalšími ekonomickými determinanty však byly téměř mikroekonomického charakteru.

This thesis focuses on the implications of liberalization of US foreign trade through bilateral trade agreements, during 1930s. Specifically, the thesis focuses on the development of the US foreign trade in the context of economic evetnts during the 1930s and tries to answer the question whether the liberalization of foreign trade has contributed positively to economic growth between 19339 and 1939 , by impacting the structure of exports and imports by analysis of export and import development in the USA. The first part, which is divided into three chapters, decribes the economic situation of the United States after the beginning of the Great Depression, together with a decription of effects, from protectionist customs tariff adopted in the early 1930s under the name Smoot-Hawley. Subsequently, this part of the thesis focuses on the description of economic situation of the US in the 1930s and on the steps of state in economy. This part also describe measures and approaches adopted in foreign trade, during this period. The next part of the thesis is divided into two chapters and in the first half, the thesis analyzes the impacts of foreign trade liberalization on the commodity and teritorial structure of exports and imports in the US, with analysis of influencing determinants. The second chapter of this part focuses on the evaluation of importance of the trade agreements fort foreign trade development, based on the analysis of foreig partnes structure. For the purposes of overall appreciation and impact on the economy, the development of investment in the US is also analyzed and all the information are put into the context of world trade development. Result of the thesis is that liberalization of foreign trade in the form of reciprocal trade agreements had positive impacts on the economy, but only to a limited extent and bilateral agreements acted as a reason of improvin situation in international trade bud along with other economic determinants.