Český spotřebitel a šetrnost v době krize

Kniha se zabývá chováním českých spotřebitelů v době následující po krizi roku 2008. Konkrétně se pak věnuje tomu, jak se v literatuře popsané spotřební trendy v krizi (např. že spotřebitelé omezují výdaje, více srovnávají ceny, odkládají nákupy dlouhodobé spotřeby) promítají do každodenního života spotřebitelů, jak je spotřebitelé vnímají, na základě čeho se k té které změně uchylují. Na základě analýzy kvalitativních dat popisuje, jak se v době krize lidé vrací k podvědomě vnímaným, historicky ukotveným významovým strukturám a k praktikám šetrnosti. Kniha čerpá na jedné straně z historických zdrojů, konkrétně pak z domácích rádců a kuchařek nebo návodů na zbohatnutí od 19. do 20. století. Části těchto textů, které se vztahují k šetrnosti, byly analyzovány prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy, která umožňuje identifikovat skrytý, historicky ukotvený významový systém, který je kontextualizován, formován a adaptován specifickými praktikami. To umožnilo zmapovat, co historicky znamenalo být šetrný a jak se taková šetrnost prováděla v praxi. Na druhé straně kniha čerpá ze série kvalitativních etnografických rozhovorů, které byly provedeny ve 23 českých domácnostech v letech 2013 a 2014, kdy se na českém trhu projevovaly dopady vládních úsporných opatření. Na základě vyprávění současných spotřebitelů ukazuje, jakým způsobem je z této významové struktury šetrnosti (nejen) v době krize čerpáno a jakými konkrétními (původními) praktikami šetrnosti tuto významovou strukturu lidé rekontextualizují v současných socio-historických podmínkách. Ukazuje tak, že spotřebitelské reakce na krizi nejsou povrchní honbou za levnějším zbožím, ale mají svůj hluboce ukrytý význam a logiku.