Je teorie turnajů vhodným teoretickým rámcem pro esport soutěže?

Tato práce testuje, zda je teorie turnajů, jež ve své práci Rosen (1986) rozšířil pro případ eliminačních turnajů, vhodným teoretickým rámcem k vysvětlení rozdělení cen a incentivů v případě esportových turnajů. Nepodařilo se replikovat výsledky autorů Coates a Parshakov (2016). Za použití vhodnější a robustnější metodologie na novějších a representativnějších datech z projektu Esports Earnings jsou zamítnuty následující hypotézy: (i) rozdíl v odměnách mezi prvním a druhým místem je značně vyšší než mezi ostatními dvěma po sobě jdoucími pozicemi; a (ii) hráči jsou risk averzní. Následně je v modifikované podobě adoptován metodologický přístup, jenž představil Sunde (2003), k testování vlivu heterogenity ve schopnostech známé ex ante v nevyrovnaných turnajích ve hře Counter-Strike: Global Offensive. Na datech žebříčku HLTV a projektu Liquipedia jsou zamítnuty následující hypotézy: (iii) hráči jsou pozitivně motivováni rozdílem mezi odměnami za umístění; a (iv) heterogenita ve schopnostech známá ex ante snižuje množství úsilí vloženého do zápasu. Práce také ustanovuje validitu žebříčku HLTV a dochází k závěru, že HLTV žebříček dokáže adekvátně řadit týmy podle jejich aktuální síly. V neposlední řadě se specifikace heterogenity ve schopnostech podle Klaassena a Magnnuse (2003) v práci ukázala jako jednoznačné zlepšení oproti užití pouhého rozdílu v umístění coby způsobu odhadu heterogenity ve schopnostech.