Duševní zdraví a trh práce: Evidence z evropských zemí
Název práce: | Mental Health and Labour Market outcomes: Evidence from European countries |
---|---|
Autor(ka) práce: | Stehno, Dominik |
Typ práce: | Diploma thesis |
Vedoucí práce: | Kalíšková, Klára |
Oponenti práce: | Cingl, Lubomír |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | How mental health affects the labour market outcomes is an important question for health and labour policy. However, reliable causal estimates are relatively in short supply, especially in Europe. In this thesis, I estimate the effect of depressive disorders on labour market outcomes, such as employment, duration of unemployment, getting into leadership positions, and yearly hours worked using various econometric techniques. I address the potential endogeneity with an instrumental variable approach. Furthermore, I used methods proposed by Lewbel (2012) and Oster (2019) as alternatives. I found significant effects for all the examined dependent variables. The only exception is yearly hours worked. The empirical results are consistent with the previous literature. Nevertheless, results vary depending on the method used. |
Klíčová slova: | Labour market outcomes; Employment; Instrumental variables; Mental health; Oster’s method; Depressive disorders; Lewbel’s method |
Název práce: | Duševní zdraví a trh práce: Evidence z evropských zemí |
---|---|
Autor(ka) práce: | Stehno, Dominik |
Typ práce: | Diplomová práce |
Vedoucí práce: | Kalíšková, Klára |
Oponenti práce: | Cingl, Lubomír |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | Jednou z důležitých otázek pro zdravotní politiku i pro politiku zaměstnanosti je, jak duševní zdraví ovlivňuje trh práce. V Evropě je však zatím relativně málo studií, zabývajících se touto problematikou. V této práci odhaduji vliv depresivních poruch na charakteristiky trhu práce, jako jsou zaměstnanost, doba strávená v nezaměstnanosti, dostávání se do vedoucích pozic a počet odpracovaných hodin za rok pomocí různých ekonometrických technik. Potenciální endogenitu řeším pomocí přístupu instrumentálních proměnných. Dále jsem použil dvě alternativní metody, první z nich navrhl Lewbel (2012) a druhou Oster (2019). Zjistil jsem významné vlivy na všechny zkoumané závislé proměnné. Jedinou výjimkou je počet odpracovaných hodin za rok. Empirické výsledky jsou v souladu s předchozí literaturou. Výsledky se však liší v závislosti na použité metodě. |
Klíčová slova: | Duševní zdraví; Depresivní poruchy; Zaměstnanost; Instrumentální proměnné; Metoda Osterové; Lewbelova metoda; Výstupy trhů práce |
Informace o studiu
Studijní program / obor: | Ekonomie |
---|---|
Typ studijního programu: | Magisterský studijní program |
Přidělovaná hodnost: | Ing. |
Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
Datum zadání práce: | 25. 3. 2022 |
---|---|
Datum podání práce: | 19. 8. 2022 |
Datum obhajoby: | 7. 9. 2022 |
Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/80368/podrobnosti |