Finanční deriváty jako nástroj hedgingu v energetice
| Název práce: | Finanční deriváty jako nástroj hedgingu v energetice |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Zezula, Jakub |
| Typ práce: | Disertační práce |
| Vedoucí práce: | Taušer, Josef |
| Oponenti práce: | Sato, Alexej; Výrost, Tomáš |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Evropský trh s elektřinou prochází zásadními změnami v souvislosti s přechodem od konvenčních zdrojů výroby elektřiny k bezemisní produkci obnovitelnými zdroji. Rámec této transformace je tvořen energetickou politikou Evropské unie, v rámci které jednotlivé země dle svých možností naplňují své cíle. Přechod k bezemisní energetice je mezi jednotlivými zeměmi nerovnoměrný, což lze ilustrovat na příkladu trhu s elektřinou Německa a České republiky, kde Německo má stanovený jednoznačný plán uzavírání konvenčních zdrojů a významným způsobem navyšuje produkci obnovitelných zdrojů. Na druhé straně České republice zatím jednoznačná strategie chybí a spoléhá (i vzhledem k odlišným přírodním podmínkám) především na jádro. Nejistotu do energetických trhů vnesla rovněž pandemie Covidu-19 a válka na Ukrajině. Pro subjekty působící na trhu s elektřinou tento proces znamená zvýšenou nejistotu a nová rizika, která mohou znamenat ohrožení stability jejich peněžních toků. Prostředkem, jak se proti těmto rizikům zajistit, mohou být finanční deriváty. Ty zažily hlavní rozmach před finanční krizí roku 2008 po níž došlo ke zvýšení úrovně jejich regulace. Dominantní pozici mezi derivátovými kontrakty zaujímají úrokové a měnové deriváty. Disertační práce má za hlavní cíl prozkoumat využitelnost a využívanost finančních derivátů v rámci analýzy vzorku dat 17 evropských energetických společností. Výsledky ukazují rozdílnost druhu využívaného derivátového kontraktu v závislosti na typu zajišťovaného rizika. Zatímco k zajištění komoditního rizika dochází nejčastěji prostřednictvím forwardových a futures kontraktů, v případě úrokového rizika se jedná nejčastěji o swapové kontrakty. Zajištění měnového rizika probíhá především prostřednictvím forwardů. Za účelem zhodnocení vlivu využití derivátových kontraktů na stabilitu ziskovosti analyzovaných společností je srovnána směrodatná odchylka zisku před úroky, daněmi, odpisy a amortizací se zahrnutím reálné hodnoty cash flow hedge a bez této hodnoty. V případě zahrnutí reálné hodnoty cash flow hedge došlo v rámci analyzovaného vzorku k poklesu směrodatné odchylky v průměru o 2,2 p.b. Vedle toho společnosti s vyšším podílem hodnoty cash flow hedge k EBITDA vykázaly vyšší stabilitu EBITDA. |
| Klíčová slova: | finanční deriváty; hedging v energetice; energetické trhy; evropská energetická politika; trh s elektřinou |
| Název práce: | Financial derivatives as means of hedging in energy sector |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Zezula, Jakub |
| Typ práce: | Dissertation thesis |
| Vedoucí práce: | Taušer, Josef |
| Oponenti práce: | Sato, Alexej; Výrost, Tomáš |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | European power markets have been experiencing transition period between conventional power production and emission free production. Framework of this process is given by the energy policy of the European Union and within its borders each member state fulfils its individual targets. The transition towards the emission free energy sector is not equal among the member countries. This can be described on the example of Germany and the Czech Republic. Germany has a clear plan of closure of the conventional units supported by increase of installed capacity of renewables while the Czech Republic lacks such a clear strategy and relies mostly (given also by its geographical possibilities) on the nuclear power plants. Uncertainty of the energy markets was also enhanced by the Covid-19 pandemic and the war in Ukraine. This creates uncertainty and new risks for the subjects that are present at the market which could harm stability of their cash flows. Financial derivatives could represent a tool potentially used for mitigation of such a risk. A significant increase of the notional value of the financial derivative contracts took place before the financial crisis of 2008. After the crisis of 2008 stricter regulation of derivatives emerged resulting in tighter conditions for their trading. Interest rate and currency derivative contracts are the ones generally most used. The goal of this thesis is to explore usage of derivative contracts among energy utilities within analysis of a sample of 17 European energy companies. Results show a difference in kind of the derivative contracts that are used for hedging purposes according to the kind of risk that is hedged. In case of the commodity risk management the most common derivative contracts used for hedging are forwards and futures. When hedging interest rate risk companies used swaps at most and in case of currency risk forwards were the mostly used kind of derivatives. In order to evaluate influence of the derivative contracts usage on the stability of earnings of the analyzed companies standard deviations of EBITDA including and excluding fair value of cash flow hedges were compared. When including the fair value of cash flow hedge values the standard deviation of EBITDAs decreased on average by 2,2 p.p. Companies with a higher cash flow hedge / EBITDA ratio proved to have higher stability of their EBITDA. |
| Klíčová slova: | power market; energy markets; financial derivatives; energy hedging; European energy policy |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Mezinárodní ekonomické vztahy/Mezinárodní ekonomické vztahy |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Doktorský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ph.D. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodního podnikání |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 11. 2. 2019 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 1. 9. 2022 |
| Datum obhajoby: | 22. 11. 2022 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/68574/podrobnosti |