Ochrana humanitárních pracovníků v ozbrojených konfliktech

V soudobých ozbrojených konfliktech se zvyšuje počet útoků namířených proti humanitárním pracovníkům, včetně personálu Organizace spojených národů a přidružených organizací, pracovníků Mezinárodního výboru červeného kříže a pracovník dalších mezinárodních nebo lokálních nevládních organizací. Děje se tak navzdory tomu, že se těmto subjektům tradičně dostává mezinárodní právní ochrany podle čtyř Ženevských úmluv z roku 1949 a souvisejících Dodatkových protokolů I a II z roku 1977 a dalších pramenů mezinárodního práva včetně mezinárodního obyčeje. Humanitární pracovníci a jejich zapojení v ozbrojených konfliktech je však klíčové pro předcházení strádání civilního obyvatelstva ve válečné zóně, případně kombatantů účastnících se bojových akcí. Diplomová práce analyzuje, jakým způsobem jsou chráněni jednotlivý humanitární pracovníci náležející k vyjmenovaným skupinám humanitárních organizací. Pozornost je zároveň věnována dalším trendům v ochraně humanitárních pracovníků včetně statistického vývoje útoků na humanitární pracovníky, a to obecně a s uvedením některých konkrétních situací a ozbrojených konfliktů, ve kterých ve vetší míře docházelo cíleně k útokům na humanitární pracovníky. Rozebrány jsou motivy útoků, typy útoků a charakteristika útoků podle určitých skupin humanitárních pracovníků.