Sociální a ekonomické aspekty energetické chudoby

Hlavním cílem této bakalářské práce je přiblížení problematiky energetické chudoby, prostřednictvím náhledu do stávajícího výzkumu, v rámci čehož se ukazuje, že mezi autory neexistuje jednotný konsensus. Dále se v kontextu dané problematiky práce zaměřuje na pandemii COVID-19 a ruskou invazi na Ukrajinu, kde se ukázala nutnost diverzifikace energetických zdrojů, ale zároveň i příležitost pro urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Téma energetické chudoby je rozebíráno nejprve obecně, ale následně se úžeji profiluje prostřednictvím Evropské unie až ke třem vybraným zemím, a to České republice, Polsku a Maďarsku. V rámci těchto zemí je přiblížen vývoj disponibilního příjmu a statků dlouhodobé spotřeby a ověřuje se stanovená hypotéza: ceny energií, konkrétně plynu a elektřiny, měly mezi lety 2001 až 2021 výrazný vliv na disponibilní příjem domácností. Výsledek testování stanovené hypotézy byl, že ani v jedné z vybraných zemí nedochází k vlivu cen obou vybraných komodit na disponibilní příjem současně, ale v každé zemi má alespoň jedna z cen vybraných komodit na disponibilní příjem určitý vliv, který práce dále zkoumala. Ukázalo se, že existuje možnost zkreslení trhu a dat během sledovaného období z důvodu zavádění energetických regulací v Polsku a Maďarsku.

The main objective of this bachelor thesis is to explore the issue of energy poverty by providing an overview of existing research, which reveals a lack of consensus amongst authors on this topic. Furthermore, within the context of the given issue, the thesis focuses on the COVID-19 pandemic and the Russian invasion of Ukraine, which highlighted the need for diversification of energy sources, but also presented an opportunity to accelerate the transition to renewable energy. The issue of energy poverty is first discussed in general terms but then profiled more narrowly through the case of the European Union to three selected countries, namely the Czech Republic, Poland, and Hungary. Within these three countries, the development of disposable income and durable goods is analysed, and the hypothesis is established: energy prices, specifically gas, and electricity had an influence on household disposable income between years 2001 and 2021. The result of the established hypothesis is that in none of the selected countries did both commodity prices simultaneously affect disposable income, but in each of the countries, at least one of the selected commodity prices had an impact on disposable income, which was further examined in the thesis. The study found that there is a possibility of market and data distortion during the observed period of time due to the introduction of energy regulations in Poland and Hungary.