Testování způsobu výpočtu diskontní míry na základě historických dat

Diplomová práce se zabývá zkoumáním vhodnosti použití historických dat pro výpočet diskontní míry v rámci modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM) v takové podobě, jakou doporučuje například pan profesor Aswath Damodaran. Účelem práce je zjistit, zda je vhodné v tomto modelu počítat s historickou rizikovou prémií vypočtenou pomocí geometrického průměru výnosnosti indexu S&P 500 a tříměsíčních amerických státních pokladničních poukázek či desetiletých amerických státních dluhopisů. Hlavním cílem je otestovat, zda využití historické průměrné rizikové prémie vypočtené na základě desetiletých státních dluhopisů či tříměsíčních státních pokladničních poukázek nezkresluje výslednou hodnotu ocenění cenných papírů. V první části je obecně představen vývoj měnové politiky a teoretické pojmy, které nadále diplomová práce využívá či slouží jako doplnění kontextu. Následuje představení dvou základních způsobů, jakými je možné přistoupit k dosazení do modelu CAPM, a to na základě historické rizikové prémie a na základě aktuální bezrizikové úrokové míry. Jsou představeny předpoklady a problémy, které se pojí s použitím historických dat, a potenciální důsledky, které z toho mohou plynout. Dalším cílem je poté otestovat, zda jsou tyto předpoklady platné, případně jaké problémy se s nimi pojí, a zda jsou tyto předpoklady dlouhodobě udržitelné i z pohledu rostoucí inflace v letech 2021, 2022 a 2023. Závěrem je vyhodnocena platnost stanovené hypotézy, a vyvození, který z přístupů je pro výpočet za předem daných podmínek vhodnější.