Vplyv ekonomických a technologických faktorov na postoje krajín k regulácii smrtiacich autonómnych zbraňových systémov

This bachelor's thesis examines the impact of economic and technological factors on countries' attitudes towards the regulation of lethal autonomous weapon systems (LAWS). The issue of LAWS is among the most controversial topics in international security, and their regulation is the subject of intense discussions. The aim of this thesis is to analyze how indicators such as GDP per capita, research and development (R&D) expenditures, defense spending, the innovation index, and arms exports influence the likelihood of a country supporting the regulation of these systems. The thesis employs a quantitative logistic regression method, which allows for the identification of relationships between independent variables and countries' attitudes. The results of the model indicate that countries with high GDP per capita, significant R&D expenditures, and high innovation indices tend to oppose regulation. Conversely, countries with lower economic and technological development are more likely to support international regulation, highlighting asymmetric interests in this area. The analysis also reveals the influence of arms exports, as countries with significant arms exports are less willing to support LAWS regulation to maintain strategic advantages and geopolitical influence. Specific attention is given to case studies of exceptions, such as Switzerland and China, which exhibit atypical attitudes toward regulation due to their economic or political contexts. The thesis emphasizes the need for further research into political, historical, and cultural factors that may influence countries' attitudes. It also underlines the importance of international cooperation and transparent dialogue in shaping global policies that could mitigate the security risks associated with autonomous weapons. This thesis offers an empirical perspective on the dynamics of LAWS regulation and can serve as a foundation for further academic and policy discussions on this issue. The findings provide valuable insights into why economically and technologically advanced countries often reject regulation, while less developed countries view it as necessary. The outputs of the thesis contribute to a deeper understanding of how countries' attitudes are shaped in matters of international security and the regulation of military technologies.

Tato bakalářská práce zkoumá vliv ekonomických a technologických faktorů na postoje zemí k regulaci smrtících autonomních zbraňových systémů (LAWS). Problematika LAWS patří mezi nejkontroverznější témata mezinárodní bezpečnosti a jejich regulace je předmětem intenzivních diskusí. Cílem této práce je analyzovat, jak ukazatele, jako je HDP na obyvatele, výdaje na výzkum a vývoj (R&D), obranné výdaje, inovační index a vývoz zbraní, ovlivňují pravděpodobnost, že země podpoří regulaci těchto systémů. Práce využívá kvantitativní metodu logistické regrese, která umožňuje identifikovat vztahy mezi nezávislými proměnnými a postoji zemí. Výsledky modelu ukazují, že země s vysokým HDP na obyvatele, významnými výdaji na výzkum a vývoj a vysokým inovačním indexem mají tendenci regulaci odmítat. Naopak země s nižší ekonomickou a technologickou vyspělostí častěji podporují mezinárodní regulaci, což poukazuje na asymetrické zájmy v této oblasti. Analýza také odhaluje vliv vývozu zbraní – země s významným vývozem zbraní jsou méně ochotné podpořit regulaci LAWS, aby si zachovaly strategické výhody a geopolitický vliv. Specifickou pozornost si zaslouží případová analýza některých výjimek, jako je Švýcarsko a Čína, které vykazují nestandardní postoje k regulaci vzhledem ke své ekonomické či politické situaci. Práce zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu politických, historických a kulturních faktorů, které mohou ovlivnit postoje zemí. Zároveň podtrhuje význam mezinárodní spolupráce a transparentního dialogu při tvorbě globálních politik, které by mohly zmírnit bezpečnostní rizika spojená s autonomními zbraněmi. Tato práce nabízí empirický pohled na dynamiku regulace LAWS a může sloužit jako základ pro další akademické a politické diskuse o této problematice. Zjištění poskytují cenné podklady pro lepší pochopení toho, proč ekonomicky a technologicky vyspělé země často regulaci odmítají, zatímco méně rozvinuté země ji považují za potřebnou. Výstupy práce přispívají k prohloubení poznání o formování postojů zemí v otázkách mezinárodní bezpečnosti a regulace vojenských technologií.