Diplomová práce zkoumá vstup Chorvatska do eurozóny a vliv vnímané inflace na vývoj cenové hladiny. Chorvatsko přijalo euro v roce 2023 za velmi specifických okolností, jako byla pandemie COVID-19, energetická krize a ruská invaze Ukrajiny. Práce analyzuje rozdíly mezi měřenou a vnímanou inflací, přičemž kombinuje kvalitativní a kvantitativní metody, včetně konstrukce ekonometrického modelu. Výsledky analýzy ukazují, že přijetí eura přineslo Chorvatsku více výhod než nevýhod, eurem indukovaná in... zobrazit celý abstraktDiplomová práce zkoumá vstup Chorvatska do eurozóny a vliv vnímané inflace na vývoj cenové hladiny. Chorvatsko přijalo euro v roce 2023 za velmi specifických okolností, jako byla pandemie COVID-19, energetická krize a ruská invaze Ukrajiny. Práce analyzuje rozdíly mezi měřenou a vnímanou inflací, přičemž kombinuje kvalitativní a kvantitativní metody, včetně konstrukce ekonometrického modelu. Výsledky analýzy ukazují, že přijetí eura přineslo Chorvatsku více výhod než nevýhod, eurem indukovaná inflace dosahovalo hodnot v rozmezí desetin procent. Závěry poskytují cenné poznatky pro budoucí členy eurozóny. |