EMPIRICKÉ OVĚŘENÍ PHILLIPSOVI KŘIVKY, PŘÍPAD USA
Název práce: | Empirické ověření Phillipsovy křivky, případ USA |
---|---|
Autor(ka) práce: | Řezáč, Pavel |
Typ práce: | Bachelor thesis |
Vedoucí práce: | Chytilová, Helena |
Oponenti práce: | Máslo, Lukáš Augustin |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | This thesis investigates inflation dynamics through the lens of the Hybrid New Keynesian Phillips Curve (Hybrid-NKPC), a prominent macroeconomic framework integrating forward-looking expectations with backward-looking elements. The research revisits the evolution of the Phillips Curve, highlighting its transformation from a simple wageunemployment relationship into a sophisticated model accounting for price rigidity and expectations. Drawing inspiration from seminal contributions, notably Galí and Gertler (1999), this study addresses key hypotheses: whether forward-looking expectations dominate inflation dynamics, the extent to which lagged inflation persists in influencing inflation, and the significance of marginal costs in the Hybrid-NKPC framework. Empirical challenges include addressing endogeneity, selecting appropriate variables, and accounting for inflation persistence. Using quarterly data 2012–2023 from United States, the analysis incorporates variables such as the Consumer Price Index for Urban Consumers (CPI-U), GDP deflator, output gap, oil prices (WTI), and marginal costs (nonfarm labor share). Lagged variables were used to capture inflation inertia, and natural logarithmic transformations were applied for normalization. Two-Stage Least Squares (2SLS) addressed potential endogeneity in forward-looking expectations. The findings reveal that forward-looking expectations, as captured by survey-based forecasts, significantly influence inflation, validating their central role in the HybridNKPC framework. Backward-looking components show short-term significance but diminish over time, challenging the dominance of lagged inflation. Marginal costs demonstrate moderate influence, suggesting theoretical alignment but limited empirical robustness. Supply-side shocks, such as oil prices, exhibit marginal short-term effects. The results emphasize the Hybrid-NKPC's instability, underscoring sensitivity to methodological choices and variable specifications. This thesis contributes to ongoing discussions on inflation modeling, advocating for refined approaches to address the complexities of modern inflation dynamics. |
Klíčová slova: | Phillips curve; Instrumental variables; New Keynesian framework; Inflation |
Název práce: | EMPIRICKÉ OVĚŘENÍ PHILLIPSOVI KŘIVKY, PŘÍPAD USA |
---|---|
Autor(ka) práce: | Řezáč, Pavel |
Typ práce: | Bakalářská práce |
Vedoucí práce: | Chytilová, Helena |
Oponenti práce: | Máslo, Lukáš Augustin |
Jazyk práce: | English |
Abstrakt: | Tato práce zkoumá dynamiku inflace prostřednictvím Hybridní New Keynesiánské Phillipsovy křivky (Hybrid-NKPC), významného makroekonomického rámce, který kombinuje očekávání zaměřená na budoucnost s prvky zpětného pohledu. Výzkum se vrací k evoluci Phillipsovy křivky a zdůrazňuje její transformaci z jednoduchého vztahu mezi mzdami a nezaměstnaností na sofistikovaný model, který zohledňuje cenovou rigiditu a očekávání. Inspirována klíčovými příspěvky, zejména prací Galího a Gertlera (1999), tato studie zkoumá klíčové hypotézy: zda očekávání zaměřená na budoucnost dominují dynamice inflace, do jaké míry zpožděná inflace nadále ovlivňuje inflaci, a význam mezních nákladů v rámci Hybrid-NKPC. Empirické výzvy zahrnují řešení endogenity, výběr vhodných proměnných a zohlednění perzistence inflace. S využitím čtvrtletních dat z let 2012–2023 ze Spojených států zahrnuje analýza proměnné, jako je index spotřebitelských cen pro městské spotřebitele (CPI-U), deflátor HDP, produkční mezera, ceny ropy (WTI) a mezní náklady (podíl na nezemědělské pracovní síle). Zpožděné proměnné byly použity k zachycení setrvačnosti inflace a přirozené logaritmické transformace byly aplikovány pro normalizaci. Pro řešení možné endogenity očekávání inflace byla použita dvoustupňová metoda nejmenších čtverců (2SLS). Zjištění ukazují, že očekávání zaměřená na budoucnost, zachycená prostřednictvím prognóz založených na průzkumech, významně ovlivňují inflaci, což potvrzuje jejich klíčovou roli v rámci Hybrid-NKPC. Prvky zpětného pohledu vykazují krátkodobou významnost, ale jejich vliv časem slábne, což zpochybňuje dominanci zpožděné inflace. Mezní náklady vykazují mírný vliv, což naznačuje teoretickou konzistenci, ale omezenou robustnost v empirických aplikacích. Nabídkové šoky, jako ceny ropy, mají marginální krátkodobé efekty. Výsledky zdůrazňují nestabilitu Hybrid-NKPC, podtrhují citlivost výsledků na metodologické přístupy a specifikaci proměnných. Tato práce přispívá k probíhajícím diskusím o modelování inflace a obhajuje zdokonalené přístupy, které se zaměřují na složitost moderní dynamiky inflace. |
Klíčová slova: | Instrumentální proměnné; Phillipsova křivka; Inflace; Novokeynesiánství |
Informace o studiu
Studijní program / obor: | Ekonomie |
---|---|
Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
Přidělovaná hodnost: | Bc. |
Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
Datum zadání práce: | 4. 10. 2024 |
---|---|
Datum podání práce: | 13. 12. 2024 |
Datum obhajoby: | 5. 2. 2025 |
Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/89773/podrobnosti |