Tato bakalářská práce se zabývá problematikou informačních bublin na sociální síti Instagram. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jak uživatelé Instagramu vnímají a reflektují problematiku informačních bublin a poskytnout praktické doporučení, jak uživatelé mají postupovat, aby se neocitli v bublině, nebo jak se z ní mohou vymanit. Teoretická část se věnuje vývoji sociálních sítí, fungování algoritmů a vzniku samotných informačních bublin. Praktická část vychází z kvantitativního dotazníku a z kvalitativního dotazníku, to bylo zaměřeno na mladé uživatele (15-30 let), kteří chodí pravidelně na Instagram. Výsledky ukázaly, že většina respondentů netuší nebo nemá jasnou představu o tom, co jsou to informační bubliny. Přestože, velká část dotázaných uvádí, že si informace ověřuje, často je to jen povrchním nebo selektivním způsobem. Respondenti také uvedli, že si algoritmus nepřizpůsobují a často jde jen o pasivní trávení času, kdy jsou vystaveni jen tomu, co jim algoritmus sám doporučuje. Na základě těchto zjištění byly navržena konkrétní doporučení pro uživatele a také je součástí i návrh, jak tuto problematiku probírat ve školním prostředí. Práce tak přináší vhled do chování mladých uživatelů Instagramu a praktické návrhy pro rozvoj kritického myšlení a zlepšení mediální gramotnosti.
Klíčová slova:
Informační bubliny; Instagram; sociální sítě
Název práce:
Information bubbles on Instagram
Autor(ka) práce:
Prokopová, Kateřina
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Sklenák, Vilém
Oponenti práce:
Pavlíček, Antonín
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
This bachelor thesis deals with the issue of information bubbles on the social network Instagram. The main aim of this bachelor thesis is to find out how Instagram users perceive and reflect on the issue of information bubbles and to provide practical recommendations on how users should proceed to avoid being in a bubble or how they can get out of it. The theoretical part focuses on the evolution of social networks, the functioning of algorithms and the emergence of information bubbles themselves. The practical part is based on a quantitative questionnaire and a qualitative questionnaire, this was aimed at young users (15-30 years old) who go regularly to Instagram. The results showed that most respondents had no idea or no clear idea of what information bubbles are. Although, a large proportion of respondents report that they do verify information, this is often in a superficial or selective manner. Respondents also reported that they do not customize the algorithm and it is often a passive way of spending time, where they are only exposed to what the algorithm itself recommends. Based on these findings, specific recommendations for users have been proposed and also included is a suggestion on how to discuss this issue in a school setting. The work thus provides insight into the behaviour of young Instagram users and practical suggestions for developing critical thinking and improving media literacy.