Generatívna umelá inteligencia v pracovnej sfére: Analýza názorov vysokoškolských študentov a učiteľov

This bachelor’s thesis analyzes the attitudes and opinions of university students with work experience regarding the acceptance of generative artificial intelligence (GenAI) in professional environments, including human resources, management, information technology, accounting, and finance. The theoretical part provides a literature review on GenAI, its applications, and challenges in the mentioned fields, as well as an analysis of teachers’ perspectives on its integration into education. The practical part employs an extended UTAUT2 model, enhanced with the construct of university education, for a quantitative study based on a questionnaire, complemented by correlation and regression analyses, and an analysis of responses to open-ended questions. The main objective is to identify key factors influencing students’ intention to use GenAI, including perceived usefulness, trust, ethical concerns, and field of study, while testing the proposed hypotheses. The findings reveal that Performance Expectancy and Hedonic Motivation are the primary predictors of acceptance, whereas the impact of university education is limited due to inadequate preparation. The thesis offers recommendations for universities and employers to improve educational programs and support the integration of GenAI into practice, thereby contributing to the discussion on its ethical and effective use.

Tato bakalářská práce analyzuje postoje a názory vysokoškolských studentů s pracovními zkušenostmi na akceptaci generativní umělé inteligence (GenAI) v pracovních oblastech, včetně lidských zdrojů, managementu, informačních technologií a financí. V teoretické části je poskytnut přehled literatury o GenAI, jejích aplikacích a výzvách v uvedených odvětvích, stejně jako analýza názorů vyučujících na její integraci do vzdělávání. Praktická část využívá rozšířený model UTAUT2, doplněný o konstrukt univerzitního vzdělávání, ke kvantitativnímu výzkumu založenému na dotazníku, doplněnému o korelační a regresní analýzu a také analýzu odpovědí na otevřené otázky. Hlavním cílem je identifikovat klíčové faktory ovlivňující záměr studentů používat GenAI, včetně vnímané užitečnosti, důvěry, etických obav a oborového zaměření, a ověřit stanovené hypotézy. Výsledky ukazují, že Performance Expectancy a Hedonic Motivation jsou hlavními prediktory akceptace, zatímco vliv univerzitního vzdělávání je omezen nedostatečnou přípravou. Práce nabízí doporučení pro univerzity a zaměstnavatele, jak zlepšit vzdělávací programy a podporu při integraci GenAI do praxe, a tím přispívá k diskusi o jejím etickém a efektivním využití.