Komparace ukazatele Gender Pay Gap v České republice s vybranými zeměmi Evropské unie v letech 2013–2023

Název práce: Komparace ukazatele Gender Pay Gap v České republice s vybranými zeměmi Evropské unie v letech 2013–2023
Autor(ka) práce: Brožová, Michaela
Typ práce: Diplomová práce
Vedoucí práce: Bartůsková, Lucia
Oponenti práce: Bednář, Milan
Jazyk práce: Česky
Abstrakt:
Tato diplomová práce je zaměřena na komparativní analýzu Gender Pay Gap v České republice, Německu a Polsku v období let 2013 až 2023. Hlavním cílem práce je prostřednictvím komparativní analýzy dostupných dat zhodnotit vývoj GPG v České republice, Německu a Polsku, s důrazem na veřejný a soukromý sektor, a prozkoumat konkrétní faktory, které přispívají k rozdílnému odměňování. Dalším cílem je formulace hospodářsko-politických doporučení ke snížení GPG na základě posouzení vládních opatření a strategií přijímaných v jednotlivých zemích s cílem snížit Gender Pay Gap a provedeného dotazníkového šetření s cílem zjistit povědomí české veřejnosti o rozdílném odměňování mezi muži a ženami v České republice ve srovnání s Německem a Polskem. V teoretické části jsou metodou literární rešerše vymezeny základní pojmy týkající se tématu diplomové práce, následně je rozebrána diskriminace a ekonomické diskriminačními modely a v neposlední řadě je objasněn pojem Gender Pay Gap včetně příčin a důsledků, které rozdílné odměňování mezi muži a ženami způsobuje. V poslední kapitole jsou představeny nástroje používané k identifikaci GPG. V první polovině praktické části je provedena komparativní analýza makroekonomických ukazatelů (míra zaměstnanosti, míra nezaměstnanosti, podíl částečných úvazků, zastoupení žen na manažerských a vyšších manažerských pozicích). Dále je analyzován a porovnán ukazatel GPG ve veřejném a soukromém sektoru, ukazatel GPG podle odvětví klasifikovaných dle NACE Rev. 2 a GPG v celkové ekonomice jednotlivých zemí. Přičemž výsledky ukázaly, že Česká republika vykazuje vyšší Gender Pay Gap než Německo a Polsko jak v soukromém, tak veřejném sektoru a celé ekonomice. V druhé polovině diplomové práce je zpracováno dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit míru povědomí české veřejnosti o problematice GPG, její postoj k opatřením na podporu genderové rovnosti v odměňování a představy o situaci v Německu a Polsku. Z provedeného dotazníkového šetření plyne, že 82 % respondentů zná pojem GPG, 85 % věří v existenci rozdílů v odměňování, 79,4 % respondentů si myslí, že GPG by měl stát řešit, avšak pouze 19,7 % zná konkrétní vládní opatření. Na základě výsledků analýzy a výsledků dotazníkového šetření jsou formulována čtyři hospodářsko-politická doporučení k podpoření systémových řešení v genderové rovnosti odměňování, která zahrnují zavedení zákona o transparentnosti mezd s povinností pravidelného reportingu i pro střední podniky, rozšíření využití analytického nástroje Logib pro identifikaci GPG a jeho povinné zavedení ve veřejném sektoru, podpoření pracovní integrace rodičů po rodičovské dovolené díky zakotvení práva na flexibilní formy práce pro rodiče dětí do 8 let a realizaci dlouhodobé osvětové kampaně o politice rovného odměňování cílené na veřejnost.
Klíčová slova: diskriminace; Německo; nerovné odměňování; Česká Republika; trh práce; Polsko; Gender Pay Gap
Název práce: Comparison of the Gender Pay Gap Indicator in the Czech Republic with Selected European Union Countries in the Years 2013–2023
Autor(ka) práce: Brožová, Michaela
Typ práce: Diploma thesis
Vedoucí práce: Bartůsková, Lucia
Oponenti práce: Bednář, Milan
Jazyk práce: Česky
Abstrakt:
This thesis focuses on a comparative analysis of the Gender Pay Gap (GPG) in the Czech Republic, Germany, and Poland during the period from 2013 to 2023. The main objective of the study is to evaluate the development of GPG in these three countries through a comparative analysis of available data, with particular emphasis on differences between the public and private sectors. The study also aims to explore the specific factors contributing to pay disparities between men and women. A further objective is to formulate economic policy recommendations to reduce the GPG, based on an assessment of government measures and strategies implemented in the selected countries, as well as the results of a questionnaire survey examining public awareness in the Czech Republic regarding gender-based pay disparities in comparison with Germany and Poland. The theoretical part of the thesis, based on a literature review, defines key concepts relevant to the topic. It subsequently discusses the notion of discrimination, including economic models of discrimination, and elaborates on the concept of the Gender Pay Gap, its causes, and its socioeconomic consequences. The final chapter of the theoretical section introduces tools and methods used to identify and measure the GPG. The first part of the empirical section presents a comparative analysis of selected macroeconomic indicators, including employment and unemployment rates, the share of part-time work, and the representation of women in managerial and senior managerial positions. It then analyses and compares GPG values in the public and private sectors, by economic sectors classified according to NACE Rev. 2, as well as across the total economy of each country. The results indicate that the Czech Republic consistently exhibits a higher GPG than both Germany and Poland—in the private and public sectors, as well as in the economy overall. The second part of the practical section is devoted to a questionnaire survey conducted among the Czech population. Its aim is to examine public awareness of the GPG, attitudes toward gender equality measures in pay, and perceptions of the situation in Germany and Poland. The survey results reveal that 82% of respondents are familiar with the term GPG, 85% believe that gender-based pay differences exist, and 79.4% think the state should address the issue. However, only 19.7% are aware of specific government measures related to the GPG. Based on the findings of the analysis and the survey, four economic policy recommendations are proposed to support systemic solutions for achieving pay equality between men and women. These include: the introduction of a wage transparency law with mandatory reporting obligations extended to medium-sized enterprises; broader use of the Logib analytical tool for identifying GPG, including its mandatory implementation in the public sector; support for the reintegration of parents into the workforce after parental leave through the legislative establishment of the right to flexible work arrangements for parents of children under the age of eight; and the implementation of a long-term public awareness campaign on equal pay policy.
Klíčová slova: Czech Republic; labor market; discrimination; wage inequality; Germany; Poland; Gender Pay Gap

Informace o studiu

Studijní program / obor: Hospodářská politika
Typ studijního programu: Magisterský studijní program
Přidělovaná hodnost: Ing.
Instituce přidělující hodnost: Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta: Národohospodářská fakulta
Katedra: Katedra hospodářské a sociální politiky

Informace o odevzdání a obhajobě

Datum zadání práce: 20. 11. 2023
Datum podání práce: 14. 5. 2025
Datum obhajoby: 2025

Soubory ke stažení

Soubory budou k dispozici až po obhajobě práce.

    Poslední aktualizace: