Je růst HDP vyšší pro země eurozóny v rámci Evropské unie?
Autor(ka) práce:
Žežovský, Dárius Martin
Typ práce:
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Pokorný, Tomáš
Oponenti práce:
Tříska, Dušan
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Abstrakt Tato bakalářská práce zkoumá, zda členství v eurozóně přispívá k vyššímu hospodářskému růstu v zemích Evropské unie. Pomocí vyváženého panelu dat 27 členských států EU za období 2000–2022 analyzuje rozdíly v makroekonomickém výkonu mezi zeměmi, které euro přijaly, a těmi, které si ponechaly národní měnu. Empirická část je založena na odhadu dynamického panelového modelu metodou systematizovaného GMM, která zohledňuje endogenitu vysvětlujících proměnných i setrvačnost hospodářského růstu. Výsledky ukazují, že inflace a obchodní otevřenost představují konzistentně významné determinanty růstu HDP, zatímco samotné členství v eurozóně nevykazuje statisticky významný vliv při kontrolování dalších makroekonomických faktorů. Do analýzy byly dále začleněny dummy proměnné pro krizi v letech 2008–2009 a pandemii COVID-19 v roce 2020. Tyto exogenní šoky měly výrazně negativní dopad na růst HDP napříč EU bez ohledu na měnový režim. Teoretická část práce vychází z teorie optimálních měnových oblastí (OCA) se zaměřením na endogenitu konvergenčních kritérií a strukturální asymetrie mezi jádrovými a periferními členy. Závěrem práce zdůrazňuje význam institucionální kvality a ekonomické struktury pro posuzování přínosů měnové integrace.
Klíčová slova:
HDP; Eurozóna; měnová integrace
Název práce:
Is GDP growth higher for eurozone members compared to non-eurozone members?
Autor(ka) práce:
Žežovský, Dárius Martin
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Pokorný, Tomáš
Oponenti práce:
Tříska, Dušan
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Abstract This thesis examines whether Eurozone membership contributes to higher GDP growth among the countries of the European Union. Using a balanced panel of 27 EU member states over the period 2000–2022, the analysis compares macroeconomic performance between countries that have adopted the euro and those that have not. The empirical section is based on dynamic panel data estimation using the System Generalized Method of Moments (System GMM), which accounts for the endogeneity of explanatory variables and the persistence of economic growth. The results indicate that inflation and trade openness are consistently significant drivers of GDP growth, while Eurozone membership itself does not appear to have a statistically significant impact when controlling for other macroeconomic variables. The analysis also incorporates crisis-specific dummy variables for the 2008–2009 financial crisis and the 2020 COVID-19 pandemic to assess their effects. Findings suggest that these exogenous shocks had a substantial and negative impact on growth across the EU, independent of monetary regime. The theoretical part of the thesis is grounded in the theory of Optimal Currency Areas (OCA), with emphasis on endogeneity of convergence criteria and structural asymmetries between core and peripheral member states. The thesis concludes by highlighting the importance of institutional quality and economic structure in determining the benefits of monetary integration.