Geopolitika Evropské unie vůči Rusku
| Název práce: | EU's geopolitics towards Russia |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Tilea, Oleg |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Weinfurter, Jaroslav |
| Oponenti práce: | Garlick, Jeremy Alan |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | This thesis examines how domestic political discourses within five EU member states—Germany, France, Poland, Hungary and Czechia—influence the coherence of the European Union’s collective geopolitical strategy toward Russia. Using critical discourse analysis and a multi-level governance perspective, the study analyses how national political actors construct narratives, frames and counter-frames related to Russia’s actions since the occupation of Crimea in 2014. The comparative findings show that diverging threat perceptions, historical experiences and economic dependencies shape national interpretations of Russia, producing both alignment and friction within EU decision-making. While moments of major external shocks, such as the 2022 full-scale invasion of Ukraine, temporarily strengthened unity, underlying discursive divergences persist. The thesis concludes that EU coherence is not solely institutional but fundamentally discursive: the degree of alignment in national narratives directly affects the Union’s capacity to formulate and sustain a common geopolitical response to Russia. |
| Klíčová slova: | political discourse; EU coherence; EU foreign policy; Russia; discourse analysis |
| Název práce: | Geopolitika Evropské unie vůči Rusku |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Tilea, Oleg |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Weinfurter, Jaroslav |
| Oponenti práce: | Garlick, Jeremy Alan |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce zkoumá, jak domácí politické diskurzy v pěti členských státech EU – Německu, Francii, Polsku, Maďarsku a Česku – ovlivňují soudržnost evropské geopolitické strategie vůči Rusku. Pomocí kritické diskurzivní analýzy a perspektivy víceúrovňového vládnutí práce analyzuje, jak političtí aktéři v jednotlivých zemích vytvářejí narativy, rámce a kontrarámce týkající se ruských aktivit od anexe Krymu v roce 2014. Komparativní výsledky ukazují, že rozdílné vnímání hrozeb, historické zkušenosti a ekonomické závislosti formují národní interpretace Ruska, což vede jak k souladu, tak k třenicím při tvorbě společné politiky EU. Zatímco v období zásadních vnějších šoků – například po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 – dochází k dočasnému posílení jednoty, přetrvávající diskurzivní rozdíly zůstávají. Práce uzavírá, že soudržnost EU není pouze institucionální, ale především diskurzivní: míra slaďování národních narativů přímo ovlivňuje schopnost Unie formulovat a udržet společnou geopolitickou odpověď na ruské jednání. |
| Klíčová slova: | zahraniční politika EU; Rusko; soudržnost EU; politický diskurz; diskurzivní analýza |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | International Business |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních studií a diplomacie |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 20. 9. 2024 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 5. 12. 2025 |
| Datum obhajoby: | 19. 5. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/89481/podrobnosti |