Cesta Kazachstánu k ekonomické diverzifikaci: politiky, pokrok a budoucí směry
| Název práce: | Kazakhstan’s Path to Economic Diversification: Policies, Progress, and Future Directions |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Murzakhalim, Aidar |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Růžičková, Barbora |
| Oponenti práce: | Mach, Petr |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | This thesis examines whether – and to what extent – Kazakhstan has reduced its structural dependence on hydrocarbons since 2000 and identifies the policy levers that shape diversification. Using a 25-year annual data set (2000-2024), two complementary indicators are built: the non-oil share of GDP (NOIL) and an export-concentration index (HHI). After descriptive trend analysis, the study estimates Newey-West-robust time-series regressions in which NOIL and HHI are regressed on inward FDI, public education spending, gross fixed capital formation (GFCF), a policy-programme dummy (SPIID) and the real log oil price. Results show that a 10 percent increase in Brent crude lowers the non-oil share by roughly 0.8 percentage points and raises the HHI by about 0.11, confirming that oil-price cycles still dominate Kazakhstan’s structural outcomes. Higher GFCF is associated with a statistically significant broadening of the non-oil base and a (weaker) decline in export concentration, whereas FDI inflows, largely resource-seeking, reinforce concentration and do not expand the domestic non-oil sector. Education spending and SPIID dummies exhibit the expected signs but fall short of conventional significance thresholds. Diagnostic tests (RESET, Breusch–Godfrey, Breusch–Pagan, VIF < 3.2) validate functional form and reject serious multicollinearity, given sample length, the paper estimates HAC-robust OLS in levels and reports ADF results; cointegration tests and ECM specifications are left to future work. The thesis concludes that Kazakhstan’s infrastructure push and targeted industrial programmes have begun to offset Dutch-disease pressures, but deeper fiscal-rule reform, more selective FDI incentives and tighter human-capital alignment are required to achieve durable diversification ahead of the global energy transition. |
| Klíčová slova: | Kazakhstan; Economic diversification; Resource curse |
| Název práce: | Cesta Kazachstánu k ekonomické diverzifikaci: politiky, pokrok a budoucí směry |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Murzakhalim, Aidar |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Růžičková, Barbora |
| Oponenti práce: | Mach, Petr |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Tato práce zkoumá, zda – a do jaké míry – Kazachstán od roku 2000 snížil svou strukturální závislost na uhlovodících a identifikuje politické páky, které ovlivňují diverzifikaci. Na základě 25letého souboru ročních údajů (2000–2024) jsou vytvořeny dva doplňkové ukazatele: podíl HDP mimo ropný sektor (NOIL) a index koncentrace vývozu (HHI). Po deskriptivní analýze trendů studie odhaduje Newey-West-robustní časové řady regresí, ve kterých jsou NOIL a HHI regresovány na vnitřní přímé zahraniční investice, veřejné výdaje na vzdělávání, hrubou tvorbu fixního kapitálu (GFCF), dummy proměnnou politického programu (SPIID) a reálnou logaritmickou cenu ropy. Výsledky ukazují, že 10% nárůst ceny ropy Brent snižuje podíl neropného sektoru přibližně o 0,8 procentního bodu a zvyšuje HHI o přibližně 0,11, což potvrzuje, že cykly cen ropy stále dominují strukturálním výsledkům Kazachstánu. Vyšší GFCF je spojeno se statisticky významným rozšířením nepetrolejářské základny a (slabším) poklesem koncentrace vývozu, zatímco příliv přímých zahraničních investic, které jsou z velké části zaměřeny na zdroje, posiluje koncentraci a nerozšiřuje domácí nepetrolejářský sektor. Výdaje na vzdělávání a dummy proměnné SPIID vykazují očekávané znaky, ale nedosahují konvenčních prahových hodnot významnosti. Diagnostické testy (RESET, Breusch–Godfrey, Breusch–Pagan, VIF < 3,2) potvrzují funkční formu a vylučují závažnou multikolinearitu. Vzhledem k délce vzorku odhaduje studie HAC-robustní OLS v úrovních a uvádí výsledky ADF; testy kointegrace a specifikace ECM jsou ponechány na budoucí práci. Závěrem práce je, že infrastrukturní investice a cílené průmyslové programy Kazachstánu začaly kompenzovat tlaky holandské nemoci, ale k dosažení trvalé diverzifikace před globální energetickou transformací je zapotřebí hlubší reforma fiskálních pravidel, selektivnější pobídky pro přímé zahraniční investice a přísnější sladění lidského kapitálu. |
| Klíčová slova: | Kazachstán; Ekonomická diverzifikace; Prokletí zdrojů |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Economics |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra ekonomie |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 15. 4. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 13. 8. 2025 |
| Datum obhajoby: | 8. 9. 2025 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/92150/podrobnosti |