Vliv vybraných socioekonomických faktorů na duševní zdraví v letech 2024- 2025

Tato bakalářská práce zkoumá vliv vybraných socioekonomických faktorů na duševní zdraví obyvatel v České a Slovenské republice. Kvantitativní analýza dat z dotazníkového šetření (N = 299) prokazuje výrazné mezigenerační rozdíly, přičemž nejmladší generace (do 35 let) vykazuje statisticky významně horší duševní stav a vyšší socioekonomický stres. Nejvýraznější rozdíly se projevují u stresu z inflace a bytové krize. Analýza zároveň potvrzuje, že respondenti, kteří uvádějí zhoršení duševního zdraví v důsledku socioekonomického stresu, skutečně dosahují horších výsledků v měřených ukazatelích. Výsledky podporují existenci klesajícího mezního užitku příjmu na duševní stav v souladu s Easterlinovým paradoxem. Mediační analýza ukazuje, že pozitivní vliv příjmu je z velké části zprostředkován vlastnictvím nemovitosti; po jeho zohlednění se přímý efekt příjmu stává statisticky nevýznamným. Zjištění naznačují, že pro psychickou pohodu je rozhodující spíše existenční jistota spojená s bydlením než absolutní výše příjmu, zejména u mladých lidí.

This bachelor's thesis examines the impact of selected socioeconomic factors on the mental well-being of residents in the Czech Republic and Slovakia. A quantitative analysis of data from a questionnaire survey (N = 299) reveals significant intergenerational differences, with the youngest generation (under 35 years) showing a statistically significantly worse mental state and higher socioeconomic stress. The most pronounced differences are observed in stress related to inflation and the housing crisis. The analysis also confirms that respondents who report a deterioration in mental health due to socioeconomic stress indeed score worse on the measured indicators. The findings support the existence of diminishing marginal returns of income on mental well-being, in line with the Easterlin paradox. Mediation analysis shows that the positive effect of income is largely mediated by homeownership; after accounting for this factor, the direct effect of income becomes statistically insignificant. The results suggest that existential security associated with housing is more decisive for mental well-being than the absolute level of income, especially among young people.