Normativní potenciál modelu OSN Global Compact a jeho vliv na úroveň společenské odpovědnosti podniků
Autor(ka) práce:
Kristek, Tomáš
Typ práce:
Disertační práce
Vedoucí práce:
Zemanová, Štěpánka
Oponenti práce:
Lehmannová, Zuzana; Baculáková, Kristína
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
Disertační práce odpovídá na otázku, zda je možné v modelu OSN Global Compact (United Nations Global Compact – UNGC) identifikovat normativní potenciál a dále jeho schopnost působit jako nástroj zvyšování úrovně společenské odpovědnosti podniků ve víceúrovňovém systému globální správy. Protože model UNGC je dobrovolnou CSR iniciativou, závaznosti a vymahatelnosti dodržování jeho principů nelze dosáhnout aplikováním standardních postupů difúze norem tvrdého práva. Implementace principů a jejich dodržování je spíše projevem ochoty než povinnosti. K překonání tohoto nedostatku v disertační práci aplikuji meta-regulační přístup jako alternativní formu regulace komplexních společenských jevů, které mají podobu měkkého práva. Tento meta-regulační přístup definuje podstatné prvky a uděluje principům modelu UNGC formalistickou právní podobu. Díky tomu poskytuje procesu implementace principů modelu UNGC závaznost a vymahatelnost. Implementace a meta-regulační přístup jsou předpokladem pro vznik normativního potenciálu modelu UNGC. Tento potenciál působí vznik vnitropodnikových změn, které mají samoregulační a autopoietický charakter a přenášejí se prostřednictvím místních sítí, které představují mezinárodní prostředí svého druhu. V něm mohou signatáři ovlivňovat vznik standardů, programů a/nebo systémů řízení vedoucí k růstu odpovědnosti ve víceúrovňovém systému globální správy. K naplnění cíle používám v práci metodu obsahové analýzy CoP zpráv, které jsou povinni signatáři modelu UNGC publikovat na roční bázi a uveřejňovat na veřejně přístupných webových stránkách modelu. Za účelem vyhodnocení přítomnosti normativního potenciálu a schopnosti modelu UNGC působit jako nástroj zvyšování úrovně společenské odpovědnosti podniků ve víceúrovňovém systému globální správy, používám hodnotící kritéria v kategoriích „závazky a politiky“, „implementace“ a „monitoring a procesy zlepšení“. Tyto se zakládají na Matici reportovacích prvků, které model UNGC publikoval v roce 2009 pro desátý protikorupční princip modelu UNGC. Pro účel disertační práce jsem je zobecnil, abych je mohl použít ve všech čtyřech oblastech aplikace modelu UNGC, tj. dodržování lidských práv, ochrana práv pracujících, ochrana životního prostředí a boj proti korupci. Analýza jsem provedl na CoP zprávách signatářských podniků z regionu Visegrádské skupiny a skupiny Baltských zemí z let 2010–2020. Z dosažených výsledků vyplývá, že v modelu UNGC je možné identifikovat přítomnost normativního potenciálu. Jeho projevy jsou zřetelné v samoregulačních programech a autopoietických procesech, které se opírají o podstatné prvky meta-regulačního přístupu. Na lokální úrovni se normativní potenciál ukazuje ve spojení s Integrovaným manažerským systémem a jeho propojením s modelem UNGC. Na nadnárodní, resp. globální úrovni je jeho přítomnost teoretická. Uvažovat o něm by bylo možné tehdy, kdyby podniky vytvářely komplexnější vazby v rámci místních sítí a následně sítě globální. Teoretický přínos disertační práce pro disciplínu mezinárodních vztahů spočívá v integrování podstatných prvků meta-regulačního přístupu, které modelu UNGC poskytují formální právní rámec. Díky tomu se lze na principy modelu UNGC dívat jako na normy měkkého práva a je možné na ně aplikovat procesy šíření norem v mezinárodním prostředí. Podstatné prvky meta-regulačního přístupu mění standardní způsob implementace norem z mezinárodního do národního prostředí. Principy modelu UNGC jsou implementovány přímo do vnitropodnikových procesů. V případě vzniku konfliktu mezi podnikovými cíli a strategiemi a společenskými hodnotami, umožňuje meta-regulační přístup vstup vnějšího regulátora nebo třetí strany s regulační schopností. Empirická část prokazuje předpoklady pro vznik normativního potenciálu a schopnosti modelu UNGC být nástrojem zvyšování společenské odpovědnosti podniků ve víceúrovňovém systému globální správy. Práce otevírá prostor pro další výzkum modelu UNGC, popř. dalších CSR inciativ a jejich vliv na transformaci mezinárodního a/nebo globálního prostředí k vyšší úrovni společenské odpovědnosti.
Klíčová slova:
UNGC; tvrdé právo; samoregulace; normativní potenciál; meta-regulační přístup; autopoiesis; CSR iniciativy; měkké právo; difúze norem; místní sítě
Název práce:
The normative potential of the UN Global Compact model and its influence on the level of corporate social responsibility
Autor(ka) práce:
Kristek, Tomáš
Typ práce:
Dissertation thesis
Vedoucí práce:
Zemanová, Štěpánka
Oponenti práce:
Lehmannová, Zuzana; Baculáková, Kristína
Jazyk práce:
Česky
Abstrakt:
The dissertation thesis addresses the question of whether it is possible to identify normative potential in the United Nations Global Compact (UNGC) model and its capacity to serve as a tool for enhancing corporate social responsibility within a multi-level system of global governance. Since the UNGC model is a voluntary CSR initiative, the binding nature and enforceability of compliance with its principles cannot be achieved by applying standard procedures for the diffusion of hard law norms. The implementation of principles and compliance with them is more a matter of willingness than obligation. To overcome this shortcoming, I apply a meta-regulatory approach in my dissertation as an alternative form of regulation of complex social phenomena that take the form of soft law. This meta-regulatory approach defines the essential elements and provides the principles of the UNGC model with a formal legal framework. This provides the process of implementing the principles of the UNGC model with binding force and enforceability. Implementation and the meta-regulatory approach are prerequisites for the emergence of the normative potential of the UNGC model. This potential triggers internal changes within companies that are self-regulating and autopoietic in nature, and these changes are transmitted through local networks that constitute a kind of international environment. In this environment, signatories can influence the emergence of standards, programs, and/or management systems leading to increased responsibility in a multi-level system of global governance. To achieve this goal, I use content analysis of CoP reports, which UNGC signatories are required to publish annually and make available on the model's publicly accessible website. In order to assess the normative potential and ability of the UNGC model to act as a tool for increasing corporate social responsibility in a multi-level system of global governance, I use evaluation criteria in the categories of "commitments and policies," "implementation," and "monitoring and improvement processes." These are based on the Reporting Elements Matrix published by the UNGC in 2009 for the tenth anti-corruption principle of the UNGC model. For the purposes of my dissertation, I have generalized them so that they can be used in all four areas of application of the UNGC model, i.e., respect for human rights, protection of workers' rights, protection of the environment, and anti-corruption. I conducted the analysis on CoP reports of signatory companies from the Visegrad Group and the Baltic countries from 2010 to 2020. The results achieved show that normative potential can be identified in the UNGC model. Its manifestations are evident in self-regulatory programs and autopoietic processes based on essential elements of the meta-regulatory approach. At the local level, normative potential is evident in connection with the Integrated Management System and its link to the UNGC model. At the transnational or global level, its presence is theoretical. It could be considered if companies created more complex links within local networks and subsequently within global networks. The theoretical contribution of the dissertation to the discipline of international relations lies in the integration of essential elements of the meta-regulatory approach, which provide the UNGC model with a formal legal framework. This enables the principles of the UNGC model to be viewed as soft law norms, making it possible to apply norm diffusion processes in an international environment. The essential elements of the meta-regulatory approach alter the standard approach to implementing norms, shifting from the international to the national environment. The principles of the UNGC model are integrated directly into the company's internal processes. In the event of a conflict between corporate goals and strategies and social values, the meta-regulatory approach enables the intervention of an external regulator or a third-party entity with regulatory powers. The empirical part demonstrates the prerequisites for the emergence of normative potential and the UNGC model's ability to serve as a tool for enhancing corporate social responsibility within a multi-level system of global governance. The work opens up space for further research on the UNGC model or other CSR initiatives and their impact on transforming the international and/or global environment towards a higher level of corporate social responsibility.
Klíčová slova:
CSR initiatives; soft law; norm diffusion; UNGC; hard law; self-regulation; normative potential; local networks; meta-regulation; autopoiesis