Implementace umělé inteligence ve firmách: Přínosy, výzvy a strategie
| Název práce: | Implementace umělé inteligence ve firmách: Přínosy, výzvy a strategie |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Hollan, Petr |
| Typ práce: | Diplomová práce |
| Vedoucí práce: | Vacura, Miroslav |
| Oponenti práce: | Sigmund, Tomáš |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Tato diplomová práce analyzuje úroveň zralosti a přístupy k implementaci umělé inteligence (AI) ve vybraných českých firmách s důrazem na generativní modely. Teoretická část práce vymezuje klíčové pojmy, zasazuje problematiku do kontextu mezinárodních modelů AI zralosti (Gartner, McKinsey, LXT) a popisuje aspekty strategického řízení, governance a legislativního rámce EU AI Act. Praktická část se zabývá komparativní analýzou osmi firem odlišné velikosti a oborového zaměření, od technologických startupů po nadnárodní korporace, přičemž identita tří subjektů byla z důvodu ochrany citlivých údajů anonymizována. Autor v úvodu definuje dvě hypotézy, jejichž platnost je v rámci praktické části ověřována. Za tímto účelem je realizován kvalitativní výzkum formou srovnávacích případových studií, který vychází z polostrukturovaných rozhovorů s klíčovými stakeholdery, analýzy interních dokumentů a konfrontace s expertním pohledem. Dílčím výsledkem diplomové práce je: a) Potvrzení hypotézy číslo 1, že organizace s formální strategií a centrálním řízením vykazují vyšší míru bezpečnosti, avšak dosahují delší doby nasazení než firmy s decentralizovaným přístupem. Výsledky ukazují přímou korelaci mezi mírou formalizace governance a délkou inovačního cyklu. b) Potvrzení hypotézy číslo 2, že technologické firmy budují AI kompetence organicky in-house, zatímco společnosti v jiných odvětvích preferují strategická partnerství s externími dodavateli. Výzkum identifikoval zásadní rozdíl v přístupu k budování kompetencí v závislosti na technologickém zaměření firmy. Výzkum vyvrátil předpoklad, že formální strategie je nutnou podmínkou pro úspěšnou adopci AI v rané fázi. Naopak, u korporací se projevila korelace mezi existencí AI Councilu a schopností škálovat řešení do produkce. Na základě identifikovaných bariér, jako je kvalita dat či absence řízení životního cyklu projektů, autor vypracoval sadu praktických doporučení pro manažery v oblastech strategie, governance a procesů. Stejně tak jsou v závěru práce podrobně zodpovězeny výzkumné otázky a diskutovány limity kvalitativního výzkumu. |
| Klíčová slova: | Generativní AI; Implementace; AI strategie; AI governance; Případová studie; České firmy |
| Název práce: | Implementation of artificial intelligence in companies: Benefits,challenges and strategies |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Hollan, Petr |
| Typ práce: | Diploma thesis |
| Vedoucí práce: | Vacura, Miroslav |
| Oponenti práce: | Sigmund, Tomáš |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | This thesis analyzes the level of maturity and approaches to the implementation of artificial intelligence (AI) in selected Czech companies with an emphasis on generative models. The theoretical part of the thesis defines key terms, places the issue in the context of international AI maturity models (Gartner, McKinsey, LXT), and describes aspects of strategic management, governance, and the EU AI Act legislative framework. The practical part deals with a comparative analysis of eight companies of different sizes and industry focus, ranging from technology startups to multinational corporations, with the identities of three entities anonymized for the protection of sensitive data. In the introduction, the author defines two hypotheses, the validity of which is verified in the practical part. For this purpose, qualitative research is carried out in the form of comparative case studies based on semi-structured interviews with key stakeholders, analysis of internal documents, and comparison with expert opinions. The partial result of the thesis is: a) Confirmation of hypothesis number 1, that organizations with a formal strategy and centralized management show a higher level of security, but achieve longer deployment times than companies with a decentralized approach. The results show a direct correlation between the degree of formalization of governance and the length of the innovation cycle. b) Confirmation of hypothesis number 2, that technology companies build AI competencies organically in-house, while traditional non-technology companies prefer strategic partnerships with external suppliers. The research identified a fundamental difference in the approach to building competencies depending on the technological focus of the company. A key finding of the study is that there is no universal recipe for success, but effective adoption requires alignment of strategy with company culture. Based on identified barriers, such as data quality or the absence of project lifecycle management, the author has developed a set of practical recommendations for managers in the areas of strategy, governance, and processes. Similarly, the conclusion of the work provides detailed answers to the research questions and discusses the limits of qualitative research. |
| Klíčová slova: | Implementation; AI strategy; Generative AI; Case study; AI governance; Czech companies |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Kognitivní informatika |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Magisterský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ing. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta informatiky a statistiky |
| Katedra: | Katedra informačních technologií |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 6. 3. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 30. 11. 2025 |
| Datum obhajoby: | 22. 1. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/91819/podrobnosti |