Education and Unemployment in the European Union: A Panel Data Analysis (2013–2023)
Autor(ka) práce:
Divina, Yeva
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Pekárek, Štěpán
Oponenti práce:
Jordán, Lukáš
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
This thesis investigates how educational attainment influences unemployment rates in the European Union between 2013 and 2023. Using Eurostat data and a fixed-effects panel regression model, it assesses whether higher education reduces unemployment risk and whether this effect differs across regions. The theoretical framework draws on Human Capital Theory, Signaling Theory, and structural unemployment literature. The results show that tertiary and upper-secondary education significantly lower unemployment compared to low education levels. However, the strength of this effect varies: it is highest in Eastern Europe, moderate in North-Western Europe, and weakest in Southern Europe, where institutional rigidities limit the returns to education. Youth population share increases unemployment in most regions, while GDP growth shows limited explanatory power. The findings confirm that education remains an important safeguard against unemployment, but its effectiveness depends on the structural characteristics of national labor markets.
Klíčová slova:
Unemployment; EU Labor Market; Education
Název práce:
Education and Unemployment in the European Union: A Panel Data Analysis (2013– 2023)
Autor(ka) práce:
Divina, Yeva
Typ práce:
Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Pekárek, Štěpán
Oponenti práce:
Jordán, Lukáš
Jazyk práce:
English
Abstrakt:
Tato bakalářská práce zkoumá vztah mezi vzdělanostní úrovní a mírou nezaměstnanosti v Evropské unii v letech 2013–2023. Na základě dat Eurostatu a panelového modelu s fixními efekty hodnotí, zda vyšší vzdělání snižuje riziko nezaměstnanosti a zda se tento efekt liší mezi jednotlivými regiony EU. Teoretický rámec vychází z teorie lidského kapitálu, teorie signálů a literatury o strukturální nezaměstnanosti. Výsledky ukazují, že terciární i úplné střední vzdělání významně snižují nezaměstnanost v porovnání s nízkou úrovní vzdělání. Síla tohoto efektu se však regionálně liší: nejvyšší je ve východní Evropě, střední v severozápadní Evropě a nejslabší v jižní Evropě, kde institucionální rigidita omezuje návratnost vzdělání. Podíl mladé populace zvyšuje nezaměstnanost ve většině regionů, zatímco růst HDP má jen omezený vliv. Zjištění potvrzují, že vzdělání zůstává důležitým faktorem ochrany před nezaměstnaností, avšak jeho účinnost je podmíněna strukturálními charakteristikami pracovních trhů jednotlivých zemí.