Debt and its velocity as determinants of real economic activity
| Název práce: | Debt and its velocity as determinants of real economic activity |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Boháčik, Ján |
| Typ práce: | Dissertation thesis |
| Vedoucí práce: | Brůna, Karel |
| Oponenti práce: | - |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | The reality of the last decades shows us that debt has an important place in modern economies. This thesis focuses on debt in the form of bank loans extended to private economic agents – households and corporates. It explores the causal relationship between debt and real economic activity, expressed in terms of aggregate income, consumption, and corporate default rates. Debt is analyzed not only in absolute terms but also in relation to other factors – namely, its velocity is the object of interest. The income velocity of debt serves as a valuable tool for investigating the relationship between debt and aggregate income, as well as for interpreting how financial shocks transition into the real economy. The transmission of the changes in debt to real economic activity is inherently complex and the research gap especially lies in the absence of in-depth transmission of loan dynamics to certain aspects of the real economy (aggregate income, household consumption and corporate default rate). Therefore, the presented analysis accounts for various relevant variables, such as (but not limited to) distribution of income and wealth, distribution of marginal propensity to consume, financial and non-financial (housing) wealth, policy interest rates, and prudential policies. The first paper discusses the interaction of debt and economic performance and the models making provision for debt. The paper demonstrates how financial shocks affect the income velocity of money under different distributions of wealth/income and marginal propensity to consume across the population. For this purpose, an original agent-based simulation model with a limited loan supply was designed. Proposed model shocks are shocks to loan demand, loan supply, marginal propensity to consume, macro-prudential regulatory ratios, real estate capital gains, repayment ratios, shocks to the structure of loans provided and to the structure of real estate property transactions. It is shown that the more equal the distributions of wealth/income and of the marginal propensity to consume, the higher is the income velocity of money. From financial shocks, the marginal propensity to consume shock and the shock to the structure of new real estate property purchases have the largest impact on velocity. The shock to regulatory ratios has the lowest magnitude. The second paper examines the effects of household indebtedness, income inequality, and asset dynamics on household consumption across 11 developed OECD countries from 1995 to 2021. It evaluates how rising household debt and income inequality may hinder future consumption and analyzes the influence of changes in net, non-financial, and financial assets. The methodology includes a fixed effects model with Driscoll-Kraay standard errors and a panel VAR (PVAR) model with a GMM estimator. Contrary to previous findings, the analysis reveals that increases in household debt and income inequality do not necessarily reduce consumption. Instead, consumption and indebtedness may rise together in the short to medium term. The expected positive impact of financial and net assets on consumption was not proven. While non-financial assets (e.g., housing) boost consumption in the short run via collateral effects, this influence turns negative over longer horizons. Moreover, the anticipated positive relationship between income inequality and household indebtedness was not confirmed. The last paper provides a structured approach for integrating macroeconomic conditions into the modeling of expected credit losses (ECL) under IFRS 9, particularly by adjusting the probability of default (PD). A major part of the study investigates macroeconomic determinants of corporate loan default rates (DR) and their role in the calculation of expected credit loss (ECL) and PD. Using Czech data (2002Q4–2024Q4), this study identifies key DR drivers not only for the aggregate loan portfolio, but also across various loan portfolio subsegments, including economic sectors, loan types, collateral types, and bank sizes. The findings reveal that on the aggregate level, the most important drivers of the corporate default rate are the output gap and the unemployment rate. The relevant macroeconomic drivers of corporate DR significantly vary across subsegments. Finally, the paper demonstrates the incorporation of forecasted economic development into the calculation of PD by constructing a systematic risk factor Z under the Vasicek approach. |
| Klíčová slova: | debt; household consumption; income inequality; household assets; corporate default rate; income velocity of debt |
| Název práce: | Debt and its velocity as determinants of real economic activity |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Boháčik, Ján |
| Typ práce: | Disertační práce |
| Vedoucí práce: | Brůna, Karel |
| Oponenti práce: | - |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | V moderních ekonomikách zaujímá problematika dluhu v posledních desetiletích významné místo. Tato práce se zaměřuje na dluh ve formě bankovních úvěrů poskytovaných soukromým ekonomickým subjektům – domácnostem a podnikům. Zkoumá kauzální vztah mezi dluhem a reálnou ekonomickou aktivitou, vyjádřenou prostřednictvím agregátního důchodu, spotřeby a míry podnikových selhání. Dluh je analyzován nejen v absolutních hodnotách, ale také ve vztahu k jiným faktorům – zde je předmětem zájmu zejména rychlost jeho obratu. Důchodová rychlost obratu dluhu je potenciálním nástrojem pro zkoumání vztahu mezi dluhem a agregátním důchodem. Pomocí ní je možné interpretovat vliv finančních šoků do reálné ekonomiky. Dopady změn zadlužení do reálné ekonomické aktivity jsou ze své podstaty velmi komplexní. Mezera výzkumu spočívá zejména v absenci detailního zkoumání přenosu dynamiky úvěrů do určitých aspektů reálné ekonomiky (agregátní důchod, spotřeba domácností a míra selhání podniků). Předkládaná analýza proto zohledňuje různé relevantní proměnné, jako jsou (mimo jiné) distribuce příjmů a bohatství, distribuce mezního sklonu ke spotřebě, finanční a nefinanční bohatství, úroková sazba a makroobezřetnostní politika. První článek se zabývá interakcí dluhu, resp. peněz, s ekonomickou aktivitou. Studie ukazuje, jak finanční šoky ovlivňují důchodovou rychlost peněz při různých populačních distribucích bohatství/příjmů a mezního sklonu ke spotřebě. Za tímto účelem byl navržen originální agentní simulační model s omezenou nabídkou úvěrů. Navrhované modelové šoky zahrnují šoky do poptávky po úvěrech, do nabídky úvěrů, mezního sklonu ke spotřebě, makroobezřetnostních regulatorních ukazatelů, kapitálových zisků z nemovitostí, míry splácení úvěrů, šoky do struktury poskytovaných úvěrů a do struktury transakcí s nemovitostmi. Hlavním závěrem je, že čím rovnoměrnější jsou distribuce bohatství/příjmů a mezního sklonu ke spotřebě, tím vyšších hodnot dosahuje důchodová rychlost peněz. Z finančních šoků mají největší dopad na rychlost šok do mezního sklonu ke spotřebě a šok do struktury nových nákupů nemovitostí. Šok do regulatorních ukazatelů má nejnižší intenzitu. Druhý článek zkoumá dopady zadlužení domácností, příjmové nerovnosti a dynamiky aktiv na spotřebu domácností v 11 vyspělých zemích OECD v období 1995–2021. Hodnotí, jak rostoucí dluh domácností a příjmová nerovnost mohou brzdit budoucí spotřebu, a analyzuje vliv změn čistých, nefinančních a finančních aktiv. Metodologie zahrnuje model fixních efektů se směrodatnými chybami dle metodiky Driscoll-Kraay a panelový VAR (PVAR) model s GMM estimátorem. V rozporu s předchozími zjištěními analýza ukazuje, že růst zadlužení domácností a příjmové nerovnosti nemusí nutně snižovat spotřebu. Naopak, spotřeba a zadlužení mohou ve krátkém až středním období růst společně. Očekávaný pozitivní vliv finančních a čistých aktiv na spotřebu nebyl prokázán. Zatímco nefinanční aktiva (zejména nemovitosti) zvyšují spotřebu v krátkém období prostřednictvím kolaterálních efektů, v delším horizontu se tento vliv obrací do negativního. Rovněž nebyl potvrzen očekávaný pozitivní vztah mezi příjmovou nerovností a zadlužeností domácností. Poslední článek poskytuje strukturovaný přístup k integraci makroekonomického vývoje do modelování očekávaných úvěrových ztrát (ECL) podle IFRS 9, zejména prostřednictvím úpravy parametru pravděpodobnosti selhání (PD). Významná část studie zkoumá makroekonomické determinanty míry selhání podnikových úvěrů (DR) a jejich roli ve výpočtu očekávané úvěrové ztráty (ECL) a PD. Na základě českých dat (2002Q4–2024Q4) studie identifikuje klíčové faktory DR nejen pro agregované úvěrové portfolio, ale také pro různé jeho podsegmenty, včetně ekonomických odvětví, typů úvěrů, typů zajištění a velikostí bank. Zjištění ukazují, že na agregované úrovni jsou nejdůležitějšími faktory míry selhání podniků produkční mezera a míra nezaměstnanosti. Relevantní makroekonomické determinanty podnikové DR se však mezi jednotlivými podsegmenty výrazně liší. Studie také demonstruje začlenění predikovaného ekonomického vývoje do výpočtu PD prostřednictvím konstrukce systematického rizikového faktoru Z podle Vašíčkova přístupu. |
| Klíčová slova: | zadlužení; rychlost obratu dluhu; příjmová nerovnost; spotřeba domácností; míra podnikových selhání; aktiva domácností |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Finance |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Doktorský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ph.D. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta financí a účetnictví |
| Katedra: | Katedra měnové teorie a politiky |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 25. 11. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 3. 1. 2026 |
| Datum obhajoby: | 2026 |
Soubory ke stažení
Soubory budou k dispozici až po obhajobě práce.