Mediálna interpretácia diplomatického incidentu v Sýrii: prípad nepodania ruky nemeckej ministerke zahraničných vecí

Bakalářská práce se zabývá identifikací dominantních interpretačních rámců, prostřednictvím kterých evropská média konstruovala význam diplomatického incidentu v Sýrii z ledna 2025. Práce se zaměřuje na případ nepodání ruky německé ministryni zahraničních věcí Annaleně Baerbockové syrským lídrem Ahmadem al-Šarou a zkoumá vliv kulturních determinantů na tuto interpretaci. Při výzkumu byla aplikovaná kvalitativní obsahová analýza podle Mayringova modelu. Analyzovaný vzorek zahrnuje média z Německa, Francie, Slovenska a Česka, přičemž práce sleduje výběr klíčových slov a symbolů formujících morální úsudek publika. Práce dospěla k zjištění, že média interpretovala událost primárně skrze optiku "skandálu", což zastínilo strategická politická témata, jako legitimitu nové syrské vlády. Výzkum prokázal, že dominovala náboženská a rodová vysvětlení incidentu. V závěru práce potvrzuje, že mediální rámování proměnilo symbolické gesto v reprezentaci střetu kultur. Výsledky poukazují na schopnost médií aktivně přetvářet diplomatickou realitu, čímž dochází k posilování kulturních stereotypů v mezinárodních vztazích.

This bachelor's thesis examines the dominant interpretive frames through which selected European media constructed the meaning of a diplomatic incident in Syria in January 2025. The study focuses on the case of the refusal to shake hands with the German Foreign Minister Annalena Baerbock by Syrian leader Ahmad al-Shara and explores the role of cultural determinants in this interpretation. The research applies qualitative content analysis based on Mayring's model. The analyzed sample includes elite media from Germany, France, Slovakia and the Czech Republic, tracking the selection of keywords and symbols that shape public moral judgment. The thesis finds that the media primarily interpreted the event through the lens of a "scandal", which overshadowed strategic political topics such as the legitimacy of the new Syrian government. Overall, religious and gender-based framing dominated in national contexts. In conclusion, the work confirms that media framing transformed a symbolic gesture into a representation of a clash of cultures. The results highlight the ability of the media to actively reshape diplomatic reality, thereby reinforcing cultural stereotypes in international relations.