Finanční centra a regionální přesun moci: Role Kazachstánu a Číny v nové asijské ekonomice
| Název práce: | Financial Centres and Regional Power Shift: The Role of Kazakhstan and China in the New Asian Economy |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Moroz, Sergey |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Proch, Dominik |
| Oponenti práce: | Mammadov, Orkhan |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | The purpose of this thesis is to assess whether the observed shift of global capital flow towards Asian regions and specifically to China and Kazakhstan, is associated with changes in the global structure of finance, compared to the established dominance of traditionally developed European financial centers. The current shift of global investment flows can be explained by a structural change in the financial markets of the Asian countries under consideration, which is based on the institutional reforms. This thesis will answer the question of whether the shift can be considered a temporary cyclical fluctuation or a new financial trend. Therefore, this thesis aims at determining whether there was a significant structural change or cyclical adjustment of the distribution between China and Kazakhstan investments flows and their further growth. To achieve this goal, the study will use descriptive analysis of global and national FDI, policy comparisons and indicator analysis of the development of financial centers. As a result of analysis, China has been shown to become an important two-way investment player. At the same time, Kazakhstan investments have diversified, moving from primarily extraction-based to diversified investment including financial services, fintech projects and non-extraction projects, following the creation of Astana International Financial Centre (AIFC). The analysis highlights the fact that turning points were caused by institution reforms rather than macroeconomic shifts, including China's WTO accession, QFII, Stock Connect and Bond Connect, Kazakhstan introduction of AIFC with English Common Law and Investment Policy Concept 2024. Tests of H1 and H2 hypothesis confirm the existence of the Structural Shift in the financial landscape of China and Kazakhstan, since Asia's growing share of investment flows continued for over twenty years, maintaining stability through business cycles, including the period after 2022 with high interest rates and geopolitical fragmentation of the world order. Indicators of FDI stock and flow, IPO, bond market development and Global Financial Centers Index are consistent and reject any cyclical explanation of the shifts. The present bachelor’s thesis contributes to the debate on how financial power is evolving on a global scale. This work proves that evolution results from reforms within financial institutions, laws, and policies. Its scale and speed depend not only on the size of national economy but also on the pace of its development. Analyzing the situation in China and Kazakhstan, one can assume that an appropriate reform strategy varies depending on the size of a country, however, gradual implementation of reforms within national borders works better for larger economies, whereas copying foreign institutions, such as the AIFC, provides a viable tool for competing for smaller countries. In conclusion, the above-mentioned evidence indicates a shift of financial power from Western traditional centers to Asian ones due to development of Asian capital markets, growing prominence of financial centers in international ranking, and clustering of IPOs and bonds activities in Asia. |
| Klíčová slova: | Institutional reform; Foreign direct investment; Financial centers |
| Název práce: | Finanční centra a regionální přesun moci: Role Kazachstánu a Číny v nové asijské ekonomice |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Moroz, Sergey |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Proch, Dominik |
| Oponenti práce: | Mammadov, Orkhan |
| Jazyk práce: | English |
| Abstrakt: | Cílem této práce je posoudit, zda je pozorovaný posun globálních kapitálových toků směrem k asijským regionům, konkrétně do Číny a Kazachstánu, spojen se změnami v globální struktuře financí ve srovnání s dosavadní dominancí tradičně rozvinutých evropských finančních center. Současný posun globálních investičních toků lze vysvětlit strukturální změnou na finančních trzích uvažovaných asijských zemí, která vychází z institucionálních reforem. Tato práce odpoví na otázku, zda lze tento posun považovat za dočasnou cyklickou fluktuaci, nebo za nový finanční trend. Cílem této práce je proto zjistit, zda došlo k významné strukturální změně nebo k cyklické úpravě rozložení investičních toků mezi Čínou a Kazachstánem a k jejich dalšímu růstu. K dosažení tohoto cíle studie využije deskriptivní analýzu přímých zahraničních investic na globální úrovni i ekonomik jednotlivých národních států, srovnání politik a analýzu ukazatelů vývoje finančních center. Výsledky analýzy ukazují, že Čína se stala významným hráčem v oblasti obousměrných investic. Současně se investice Kazachstánu diverzifikovaly a po založení Astana International Financial Centre (AIFC) se přesunuly od investic zaměřených primárně na těžbu k diverzifikovaným investicím zahrnujícím finanční služby, projekty v oblasti fintech a projekty mimo těžební sektor. Analýza zdůrazňuje skutečnost, že zlomové body byly způsobeny spíše institucionálními reformami než makroekonomickými posuny, včetně přistoupení Číny k WTO, QFII, Stock Connect a Bond Connect, zavedení AIFC v Kazachstánu s anglickým common law a koncepce investiční politiky 2024. Testy hypotéz H1 a H2 potvrzují existenci strukturální změny ve finančním prostředí Číny a Kazachstánu, protože rostoucí podíl Asie na investičních tocích pokračoval po více než dvacet let a udržoval stabilitu napříč hospodářskými cykly, včetně období po roce 2022 s vysokými úrokovými sazbami a geopolitickou fragmentací světového řádu. Ukazatele stavu a toku přímých zahraničních investic, IPO, vývoje dluhopisového trhu a indexu globálních finančních center jsou konzistentní a vyvrací jakékoli cyklické vysvětlení těchto posunů. Tato bakalářská práce přispívá k diskusi o tom, jak se finanční moc vyvíjí v globálním měřítku. Tato práce dokazuje, že vývoj je výsledkem reforem v rámci finančních institucí, zákonů a politik. Jeho rozsah a rychlost závisí nejen na velikosti národního hospodářství, ale také na tempu jeho rozvoje. Při analýze situace v Číně a Kazachstánu lze předpokládat, že vhodná reformní strategie se liší v závislosti na velikosti země; postupné provádění reforem v rámci národních hranic však funguje lépe pro větší ekonomiky, zatímco kopírování zahraničních institucí, jako je AIFC, poskytuje menším zemím životaschopný nástroj pro konkurenci. Závěrem lze říci, že výše uvedené důkazy naznačují přesun finanční moci ze západních tradičních center do asijských v důsledku rozvoje asijských kapitálových trhů, rostoucího významu finančních center v mezinárodním žebříčku a soustředění aktivit v oblasti IPO a dluhopisů v Asii. |
| Klíčová slova: | Přímé zahraniční investice; finanční centra; institucionální reforma |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | International Business |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních ekonomických vztahů |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 24. 8. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 24. 4. 2026 |
| Datum obhajoby: | 3. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/93061/podrobnosti |