Proměna bezpečnostní a ekonomické dimenze zahraniční politiky EU po roce 2022 v kontextu krizí ve východní Evropě
| Název práce: | Proměna bezpečnostní a ekonomické dimenze zahraniční politiky EU po roce 2022 v kontextu krizí ve východní Evropě |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Baeva, Vlada |
| Typ práce: | Bakalářská práce |
| Vedoucí práce: | Proch, Dominik |
| Oponenti práce: | Druláková, Radka |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Tato bakalářská práce se zabývá proměnou bezpečnostní a ekonomické dimenze vnějšího působení Evropské unie po roce 2022 v kontextu krizí ve východní Evropě. Jejím hlavním cílem je zhodnotit, zda a do jaké míry se ve vybraných bezpečnostních, obchodních a regulatorních oblastech projevuje posun směrem k hospodářské bezpečnosti a geoekonomickému uvažování. Práce propojuje teoretickou diskusi o normativní moci Evropské unie s koncepty hospodářské bezpečnosti, geoekonomiky a weaponized interdependence. Empirická část vychází z deskriptivní analýzy vybraných ekonomických ukazatelů v období 2014, 2021 a 2024 a z kvalitativního zhodnocení tří nástrojů EU: nástroje proti hospodářskému nátlaku(ACI), nařízení o zahraničních subvencích(FSR) a mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích(CBAM). Výsledky ukazují, že po roce 2022 Evropská unie neopouští svůj normativní rámec, ale stále výrazněji jej doplňuje o důraz na odolnost, ochranu a strategické řízení závislostí. V obranné oblasti je patrný růst výdajů a vyšší podíl investic do kapacit a modernizace. V oblasti strategických závislostí práce identifikuje snížení některých energetických zranitelností a známky diverzifikace dodavatelských vazeb, tento vývoj však nebyl rovnoměrný ve všech sledovaných oblastech. Případové studie ACI, FSR a CBAM potvrzují, že jednotný trh EU stále častěji funguje nejen jako nástroj integrace a standardizace, ale také jako prostředek ochrany a strategického vlivu. Práce dochází k závěru, že proměnu vnějšího působení EU po roce 2022 lze chápat jako postupný geoekonomický posun, nikoli jako úplnou změnu identity EU jako mezinárodního aktéra. |
| Klíčová slova: | hospodářská bezpečnost; geoekonomika; normativní moc; nástroj proti hospodářskému nátlaku; nařízení o zahraničních subvencích; Evropská unie; strategické závislosti; mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích |
| Název práce: | Transformation of the security and economic dimensions of EU foreign policy after 2022 in the context of crises in Eastern Europe |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Baeva, Vlada |
| Typ práce: | Bachelor thesis |
| Vedoucí práce: | Proch, Dominik |
| Oponenti práce: | Druláková, Radka |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | This bachelor thesis examines the transformation of the security and economic dimensions of the European Union’s external action after 2022 in the context of crises in Eastern Europe. Its main objective is to assess whether and to what extent selected security, trade and regulatory areas reflect a shift towards economic security and geoeconomic thinking. The thesis links the theoretical discussion of the EU’s normative power with the concepts of economic security, geoeconomics and weaponized interdependence. The empirical part is based on a descriptive analysis of selected economic indicators for the years 2014, 2021 and 2024, as well as on a qualitative assessment of three EU instruments: the Anti-Coercion Instrument (ACI), the Foreign Subsidies Regulation (FSR) and the Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM). The findings show that after 2022 the European Union has not abandoned its normative framework, but has increasingly complemented it with an emphasis on resilience, protection and the strategic management of dependencies. In the defence area, the analysis identifies rising expenditure and a higher share of investment in capabilities and modernization. In the area of strategic dependencies, the thesis identifies a reduction in some energy-related vulnerabilities and signs of diversification of supply relationships, although this development has not been uniform across all areas under review. The case studies of ACI, FSR and CBAM confirm that the EU single market increasingly functions not only as an instrument of integration and standard-setting, but also as a means of protection and strategic influence. The thesis concludes that the transformation of the EU’s external action after 2022 can be understood as a gradual geoeconomic shift rather than a complete change in the EU’s identity as an international actor. |
| Klíčová slova: | economic security; geoeconomics; normative power; Anti-Coercion Instrument; Foreign Subsidies Regulation; European Union; weaponized interdependence,; Carbon Border Adjustment Mechanism |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Mezinárodní studia a diplomacie |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Bakalářský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Bc. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Fakulta mezinárodních vztahů |
| Katedra: | Katedra mezinárodních ekonomických vztahů |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 31. 7. 2025 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 24. 4. 2026 |
| Datum obhajoby: | 25. 6. 2026 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/93018/podrobnosti |