Znečišťování životního prostředí se v posledních letech zrychluje, a proto se stalo důležitým tématem v Evropské unii. Jedním z faktorů, které mohou zpomalit globální oteplování, je snížení výroby a spotřeby neobnovitelných zdrojů energie. Otázkou je, jak by případná redukce spotřeby energie ovlivnila hospodářský růst v zemích Evropské unie. Předmětem práce je zkoumání vlivu spotřeby energie na přidanou hodnotu v daných odvětvích ve vybraných zemích Evropské unie v letech 1999–2009. K analýze je... zobrazit celý abstraktZnečišťování životního prostředí se v posledních letech zrychluje, a proto se stalo důležitým tématem v Evropské unii. Jedním z faktorů, které mohou zpomalit globální oteplování, je snížení výroby a spotřeby neobnovitelných zdrojů energie. Otázkou je, jak by případná redukce spotřeby energie ovlivnila hospodářský růst v zemích Evropské unie. Předmětem práce je zkoumání vlivu spotřeby energie na přidanou hodnotu v daných odvětvích ve vybraných zemích Evropské unie v letech 1999–2009. K analýze je použita penalizovaná kvantilová regrese s fixními efekty, jejíž výsledky jsou porovnány s klasickým modelem s fixními efekty. Z výsledků obou metod vyšlo najevo, že spotřeba energie pozitivně ovlivňuje přidanou hodnotu. Zároveň byl odhadnut i opačný vztah mezi proměnnými, z jehož výsledků vyplývá, že přidaná hodnota má také pozitivní efekt na spotřebu energie. Vedlejším sledovaným vztahem byl vliv energeticky intenzivních odvětví na přidanou hodnotu. Z odhadů vyplývá, že tato odvětví mají negativní vliv na přidanou hodnotu. Testováním bylo dále zjištěno, že kvantilový efekt spotřeby energie na přidanou hodnotu nepřevládá. Z toho vyplývá, že je tento efekt symetrický. Podle zjištěných závislostí mezi proměnnými jsou navržena politická doporučení ohledně spotřeby energie tak, aby byl zachován hospodářský růst a zároveň se zpomalilo znečišťování ovzduší. |