Analýza vlivu generativní umělé inteligence na produktivitu studentů VŠE v Praze a možný dopad na hospodářství České republiky k roku 2024
| Název práce: | Analýza vlivu generativní umělé inteligence na produktivitu studentů VŠE v Praze a možný dopad na hospodářství České republiky k roku 2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Nevosadová, Květa |
| Typ práce: | Diplomová práce |
| Vedoucí práce: | Klement, Josef |
| Oponenti práce: | Bartůsková, Lucia |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | Diplomová práce se zabývá dopadem generativní umělé inteligence na produktivitu práce, se zaměřením na studenty Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 2024. Teoretická část popisuje teorie hospodářského růstu, včetně významu inovací a vzdělání, a dále se zaměřuje na výhody a nevýhody užití umělé inteligence ve školství a blíže specifikuje pojem GAI. Praktická část se zabývá vývojem ChatuGPT ve světě i využitím GAI v různých sektorech ekonomiky a analýzou vybraných makroekonomických ukazatelů, které souvisí s hospodářským růstem. V práci je testována hypotéza, že používání ChatuGPT zvyšuje produktivitu studentů měřenou kvalitou studijních výsledků. Dílčí závěry, které pomohly analyzovat dopad GAI na produktivitu studentů, jsou zjištěny na základě dotazníkového šetření. Pomocí chí-kvadrát testu nezávislosti prostřednictvím kontingenční tabulek je z dat z dotazníku zjištěno, že neexistuje statisticky významná závislost mezi mírou využívání ChatuGPT a konečnými známkami studentů ani mezi úrovní dovedností při využívání GAI a konečnými známkami studentů. Potvrzena byla pouze závislost mezi úrovní dovedností v oblasti GAI a mírou využívání ChatuGPT. Hypotéza je testována pomocí regresní analýzy a Wilcoxonova neparametrického párového testu, pro které jsou využita data ze školního systému insis.vse.cz. Z regresní analýzy je zjištěno, že v období, kdy měli studenti možnost využívat nástroj GAI, konkrétně ChatGPT, došlo k průměrnému zhoršení jejich známek o 0,1149 bodu. V případě, že aktivita na hodinách tvořila alespoň 40 % známky, průměrná známka studenta se v meziobdobí zlepšila o 0,1388 bodu ve srovnání se situací, kdy tomu tak nebylo. Dále v případě, že psaní seminárních prací tvořilo alespoň 40 % hodnocení předmětu, průměrná známka se zlepšila o 0,0926 bodu v porovnání se situací, kdy tomu tak nebylo. Wilcoxonův párový test neprokázal změnu ve známkách mezi obdobími, kdy studenti mohli nebo nemohli využívat ChatGPT. Na základě těchto zjištění práce falzifikuje hypotézu, že používání ChatuGPT zvyšuje produktivitu studentů, která se projevuje v kvalitě dosaženého studijního výsledku. |
| Klíčová slova: | umělá inteligence; ChatGPT; hospodářský růst; generativní umělá inteligence; inovace; vzdělání; produktivita práce; studijní výsledky |
| Název práce: | Analysis of the impact of generative artificial intelligence on the productivity of students at the University of Economics in Prague and the potential economic impact on the Czech Republic in 2024 |
|---|---|
| Autor(ka) práce: | Nevosadová, Květa |
| Typ práce: | Diploma thesis |
| Vedoucí práce: | Klement, Josef |
| Oponenti práce: | Bartůsková, Lucia |
| Jazyk práce: | Česky |
| Abstrakt: | The thesis examines the impact of generative artificial intelligence on labour productivity, focusing on students at the University of Economics in Prague in 2024. The theoretical part describes theories of economic growth, including the significance of innovation and education, and further focuses on the advantages and disadvantages of using artificial intelligence in education and also provides a detailed explanation of the concept GAI. The practical part investigates the development of ChatGPT worldwide and the use of GAI in various sectors of the economy and it also analyses selected macroeconomic indicators related to economic growth. The hypothesis tested in the thesis is that using ChatGPT increases students’ productivity which is measured by academic results. Partial conclusions that helped analyse the impact of GAI on student productivity are identified from a survey. Using a chi-square independence test via contingency tables, the survey data revealed no statistically significant relationship between the frequency of ChatGPT usage and students’ final grades or between GAI proficiency and students’ final grades. Statically significant relationship was identified only between proficiency in GAI and the frequency of ChatGPT usage. The hypothesis is tested through regression analysis and the Wilcoxon non-parametric paired test using data from the university system insis.vse.cz The regression analysis found that during the period when students could use the GAI tool, specifically ChatGPT, their average grades worsened by 0.1149 points. In cases where classroom activity accounted for at least 40% of the grade, the average student grade improved by 0.1388 points compared to when it did not. Additionally, if writing seminar papers accounted for at least 40% of the course grade, the average grade improved by 0.0926 points compared to when this it did not. The Wilcoxon paired test did not demonstrate a significant change in grades between the periods when students could or could not use ChatGPT. Based on these findings, the thesis falsifies the hypothesis that using ChatGPT increases student productivity which is measured by academic results. |
| Klíčová slova: | artificial intelligence; generative artificial intelligence; ChatGPT; economic growth; innovation; education; labour productivity; academic performance |
Informace o studiu
| Studijní program / obor: | Hospodářská politika |
|---|---|
| Typ studijního programu: | Magisterský studijní program |
| Přidělovaná hodnost: | Ing. |
| Instituce přidělující hodnost: | Vysoká škola ekonomická v Praze |
| Fakulta: | Národohospodářská fakulta |
| Katedra: | Katedra hospodářské a sociální politiky |
Informace o odevzdání a obhajobě
| Datum zadání práce: | 3. 10. 2023 |
|---|---|
| Datum podání práce: | 19. 8. 2024 |
| Datum obhajoby: | 17. 9. 2024 |
| Identifikátor v systému InSIS: | https://insis.vse.cz/zp/85761/podrobnosti |