Existující literatura ukazuje, že přibližně polovina subjektů v laboratorně zkoumané Public good game je tzv. podmíněný spolupracující, tedy že se jeho příspěvky zvyšují s rostoucími příspěvky spoluhráče. Neexistuje ovšem shoda, jak velký vliv má design experimentu a jaká část připadá známým vlivům chování. Tato práce analyzuje vliv předdefinovaných rozhodnutí na podmíněnou spolupráci v Public good game pomocí ekonomického experimentu. Experiment má tři rozhodovací situace. V první z nich vkláda... show full abstractExistující literatura ukazuje, že přibližně polovina subjektů v laboratorně zkoumané Public good game je tzv. podmíněný spolupracující, tedy že se jeho příspěvky zvyšují s rostoucími příspěvky spoluhráče. Neexistuje ovšem shoda, jak velký vliv má design experimentu a jaká část připadá známým vlivům chování. Tato práce analyzuje vliv předdefinovaných rozhodnutí na podmíněnou spolupráci v Public good game pomocí ekonomického experimentu. Experiment má tři rozhodovací situace. V první z nich vkládají subjekty nepodmíněný příspěvek do společného projektu a v následujících dvou vkládají podmíněné příspěvky. Podmíněné scénáře se liší ve spoluhráči. Jednou je jím jiný účastník experimentu a jednou je to počítač, který vybírá příspěvky náhodným generováním čísel mezi 0 a 10. Hlavním rozdílem od ostatních prací je zahrnutí předdefinovaných možností („všude stejné číslo“, „stejné číslo jako soupeř“, „náhodné číslo“, „stejné náhodné číslo“), které vloží příspěvky do příspěvkové tabulky. Pro analýzu dat využívám dekompozici sklonu průměrných podmíněných příspěvků metodou OLS a klasifikaci subjektů dle vzorů jejich chování metodou Thöni a Volk (2018). Výsledky ukázaly, že přidání možností do experimentálního prostředí není statisticky významným vlivem pro rozhodnutí chovat se jako podmíněně spolupracující. Tedy experimenter demand effect není statisticky významným vlivem. Změna spoluhráče také nemá statisticky významný vliv na podmíněnou spolupráci, avšak její efekt je násobně větší |