Cílem této práce je zjistit, jestli jsou krátkodobá inflační očekávání domácností v ČR v roce 2024 tvořená racionálně. Dále práce zkoumá, jaké jiné faktory ovlivňují tvorbu těchto inflačních očekávání domácností v České republice v roce 2024. V teoretické části je na úvod pozornost věnována teorii a vývoji inflace v ČR. Hlavní část se zaměřuje na inflačních očekávání, způsob jejich měření, tvorby a klasifikace dle jejich charakteristik. Další část propojuje téma inflačních očekávání s oborem beh... show full abstractCílem této práce je zjistit, jestli jsou krátkodobá inflační očekávání domácností v ČR v roce 2024 tvořená racionálně. Dále práce zkoumá, jaké jiné faktory ovlivňují tvorbu těchto inflačních očekávání domácností v České republice v roce 2024. V teoretické části je na úvod pozornost věnována teorii a vývoji inflace v ČR. Hlavní část se zaměřuje na inflačních očekávání, způsob jejich měření, tvorby a klasifikace dle jejich charakteristik. Další část propojuje téma inflačních očekávání s oborem behaviorální ekonomie a heuristik, a to s důrazem na provázanost s praktickou částí. V praktické části práce jsou zvoleny dvě formy výzkumu, a to konkrétně dotazníkové šetření a řízený rozhovor. Analýzou výstupu dotazníkového šetření práce dochází k závěru, že krátkodobá inflační očekávání domácností v ČR v roce 2024 nejsou racionální. Z další analýzy dotazníkového šetření vyplynulo, že tvorbu inflačních očekávání ovlivňují heuristiky, a to konkrétně heuristika reprezentativnosti, heuristika dostupnosti a heuristika nadměrného sebevědomí. V práci byl rovněž pozorován vliv genderových, sociálních a demografických charakteristik na tvorbu inflačních očekávání domácností. Z další metody výzkumu, řízeného rozhovoru, vyplynulo, že finanční trh tvoří svá očekávání na základě analýzy objektivních tržních dat a je proto méně náchylný na subjektivní emoce a zkreslení inflačního očekávání. V závěru se práce zabývala komunikací ČNB k veřejnosti, a poskytla doporučení, jak by šlo komunikaci zefektivnit. |