Práce přináší obraz o tom, jaký existuje vztah mezi nekonvenčními nástroji ECB a tržním oceněním bankovního sektoru eurozóny. Rozebírá přijetí nekonvenčních nástrojů v prostředí tří krizí, s nimiž se muselo evropské hospodářství vyrovnávat od zrodu poslední finanční krize, a klade důraz na faktory, kterými se jednotlivé kroky měnové politiky promítly do ceny akcií bank. Faktory jsou identifikovány za pomoci využití oceňovacích modelů. S ohledem na specifičnost finančních institucí jsou zvoleny d... zobrazit celý abstraktPráce přináší obraz o tom, jaký existuje vztah mezi nekonvenčními nástroji ECB a tržním oceněním bankovního sektoru eurozóny. Rozebírá přijetí nekonvenčních nástrojů v prostředí tří krizí, s nimiž se muselo evropské hospodářství vyrovnávat od zrodu poslední finanční krize, a klade důraz na faktory, kterými se jednotlivé kroky měnové politiky promítly do ceny akcií bank. Faktory jsou identifikovány za pomoci využití oceňovacích modelů. S ohledem na specifičnost finančních institucí jsou zvoleny dvoufázový dividendový diskontní model, model ekonomické přidané hodnoty a model vycházející z relace tržní a účetní hodnoty čistých aktiv. K studiu vrcholného cíle práce jsou využity především databáze platformy Bloomberg a statistiky ECB. Hypotéza o pozitivním vztahu nekonvenčních nástrojů ECB a tržního ocenění bankovního sektoru je potvrzena pro dlouhodobý horizont, v rámci okamžité reakce se výsledky liší v závislosti na podobě konkrétního nástroje a očekávání samotných akciových trhů. Práce tak upozorňuje na patrný dopad nekonvenčních nástrojů na ocenění akcií a vybízí k dalšímu zkoumání. Vliv měnové politiky na akciové trhy totiž způsobuje časté distorze v cenách a ohrožuje cíle centrální banky. |