Analýza vplyvu vzdelania na ekonomický výkon v krajinách OECD v rokoch 2002-2022

Bakalářská práce zkoumá vztah mezi vzděláním a hospodářským růstem v zemích OECD. Hlavním cílem práce je ověřit hypotézu, která předpokládá pozitivní korelaci mezi úrovní vzdělání a růstem HDP na obyvatele. K ověření hypotézy byl použit ekonometrický model s panelovými daty z vybraných zemí OECD za období 20 let. V práci jsou použita teoretická východiska teorie lidského kapitálu Garyho Beckera a Theodora Schultze, Mincerova rovnice a Lucasův model endogenního růstu. V teoretické části byl rovněž analyzován koncept brain drain a náklady na vzdělání. Praktická část zahrnuje analýzu dat a konstrukci dvou ekonometrických modelů, které byly odhadnuty metodou fixních efektů na základě Hausmanova testu. Výsledky ukazují, že průměrný počet let školní docházky i středoškolské a vysokoškolské vzdělání mají pozitivní vliv na růst HDP na obyvatele, přičemž největší variabilitu HDP na obyvatele vysvětluje rozšířený model, který zahrnuje kontrolní a zpožděné proměnné. Hypotéza byla potvrzena, ale zároveň byly zjištěny nedostatky modelu, zejména omezený počet proměnných souvisejících s kvalitou vzdělání.

The bachelor thesis examines the relationship between education and economic growth in OECD countries. The main objective of the thesis is to test the hypothesis that assumes a positive correlation between education level and GDP per capita growth. To test the hypothesis, an econometric model with panel data from selected OECD countries over a period of 20 years was used. The theoretical foundations of the human capital theory of Gary Becker and Theodore Schultz, the Mincer equation and the Lucas model of endogenous growth are used in the paper. The theoretical part also analysed the concept of brain drain and the cost of education. The practical part includes data analysis and the construction of two econometric models, which were estimated by the fixed effects method based on the Hausman test. The results show that average years of schooling as well as secondary and tertiary education have a positive effect on GDP per capita growth, with the highest variability in GDP per capita explained by the augmented model that includes control and lagged variables. The hypothesis was confirmed, but at the same time, weaknesses of the model were identified, in particular the limited number of variables associated with the quality of education.