Táto bakalárska práca sa zaoberá problematikou skrátenej pracovnej doby a jej dopadov na zamestnancov a firmy. Cieľom práce je komplexne zhodnotiť prínosy a riziká implementácie skrátenej pracovnej doby prostredníctvom kombinácie teoretických poznatkov a vlastného empirického výskumu. Práca sa opiera o relevantné odborné výskumy, ktoré opisujú súvislosti medzi skrátenou pracovnou dobou, produktivitou, pracovnou spokojnosťou a psychicko-fyziologickou stránkou zamestnancov. Empirická časť je postavená na kombinácií kvantitatívneho a kvalitatívneho výskumu. Dotazníkové šetrenie posudzovalo postoje a očakávania zamestnancov voči skrátenej pracovnej dobe. Kvalitatívne rozhovory s vedením a zamestnancami umožnili hlbší pohľad do praktickej implementácie spomínaného modelu. Zistenia poukazujú, že skrátená pracovná doba pozitívne vplýva na work-life balance, pracovnú spokojnosť a duševné zdravie zamestnancov. Ekonomická stabilita firiem ostáva vo väčšine prípadoch rovnaká, ak je implementácia korektne plánovaná a riadená. Výsledky práce podporujú hypotézu, že skrátená pracovná doba môže byť udržateľný a efektívny nástroj moderného riadenia ľudských zdrojov. Zároveň poukazujú na nutnosť individuálneho prístupu, orientáciu na organizačnú prípravu a precízne sledovanie dopadov a výsledkov v dlhodobom horizonte.
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zkrácené pracovní doby a jejími dopady na zaměstnance a firmy. Cílem práce je komplexně zhodnotit přínosy a rizika zavedení zkrácené pracovní doby prostřednictvím kombinace teoretických poznatků a vlastního empirického výzkumu. Práce vychází z relevantních akademických výzkumů popisujících souvislosti mezi zkrácenou pracovní dobou, produktivitou, pracovní spokojeností a psychofyziologickou pohodou zaměstnanců. Empirická část je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Dotazníkové šetření zjišťovalo postoje a očekávání zaměstnanců ke zkrácené pracovní době. Kvalitativní rozhovory s vedením a zaměstnanci poskytly hlubší vhled do praktické realizace výše uvedeného modelu. Ze zjištění vyplývá, že zkrácená pracovní doba má pozitivní dopad na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, spokojenost s prací a duševní zdraví zaměstnanců. Ekonomická stabilita podniků zůstává ve většině případů stejná, pokud je implementace správně naplánována a řízena. Výsledky práce podporují hypotézu, že zkrácená pracovní doba může být udržitelným a účinným nástrojem moderního řízení lidských zdrojů. Zároveň poukazují na nutnost individuálního přístupu, orientace na organizační přípravu a přesné sledování dopadů a výsledků v dlouhodobém horizontu.
Klíčová slova:
implementace; čtyřdenní pracovní týden; zkrácení pracovní doby; produktivita
Název práce:
Benefits of implementing a shortened workweek
Autor(ka) práce:
Kötelesová, Tereza
Typ práce:
Bachelor thesis
Vedoucí práce:
Němec, Otakar
Oponenti práce:
-
Jazyk práce:
Slovensky
Abstrakt:
This bachelor thesis deals with the issue of shortened working hours and its impact on employees and companies. The aim of the thesis is to comprehensively assess the benefits and risks of implementing compressed working hours through a combination of theoretical knowledge and own empirical research. The thesis draws on relevant counter research describing the links between reduced working hours, productivity, job satisfaction and employee psychological well-being. The empirical part is based on a combination of quantitative and qualitative research. A questionnaire survey assessed employees' attitudes and expectations towards reduced working hours. Qualitative interviews with management and employees provided a deeper insight into the practical implementation of the model. The findings show that short-time working has a positive impact on work-life balance, job satisfaction and employees' mental health. The economic stability of companies remains the same in most cases if the implementation is correctly planned and managed. The results of the thesis support the hypothesis that shortened working hours can be a sustainable and effective tool for modern human resource management. At the same time, they point to the necessity of an individual approach, orientation towards organizational preparation and precise monitoring of results and impacts in the long term.