Modelování nezaměstnanosti v sobě shrnuje jak pohled na trh práce jako takový, ekonomiku, tak znalosti matematiky, statistiky a tím i ekonometrie. Po období krize se zdá být význam nezaměstnanosti ještě důležitější, vysoká nezaměstnanost je nejen ekonomickou zátěží, ale i závažným sociálním rizikem a psychologickým problémem. V disertační práci jsou představeny vybrané modely, které jsou používány pro modelování nezaměstnanosti a v některých případech pro její predikci. Umět spolehlivě predikova... zobrazit celý abstraktModelování nezaměstnanosti v sobě shrnuje jak pohled na trh práce jako takový, ekonomiku, tak znalosti matematiky, statistiky a tím i ekonometrie. Po období krize se zdá být význam nezaměstnanosti ještě důležitější, vysoká nezaměstnanost je nejen ekonomickou zátěží, ale i závažným sociálním rizikem a psychologickým problémem. V disertační práci jsou představeny vybrané modely, které jsou používány pro modelování nezaměstnanosti a v některých případech pro její predikci. Umět spolehlivě predikovat, jak se bude trh práce vyvíjet, znamená umět efektivně plánovat nástroje aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti a případně hledat programy a podpory, které pomohou snížit nezaměstnanost. Konkrétní aplikace modelů pro český trh práce se týkají modelu vícestavových tabulek života, simultánních ekonometrických modelů a Phillipsovy křivky. Phillipsova křivka vzájemné "záměny" nezaměstnanosti a inflace se potvrzuje v krátkých časových úsecích, v delším a dlouhém období spíše selhává, není možné se na ni spolehnout. Využít ji k předpovědím nelze téměř vůbec, bylo by potřeba modelovat inflaci. Obdobné vlastnosti má i Beveridgeova křivka. Simultánní ekonometrické modely pro počet ekonomicky aktivních osob a pro nezaměstnanost s inflací sice demonstrují šíři možností, včetně bodových a intervalových predikcí, ale de facto selhávají. Období ekonomické krize, kdy dochází ke změnám v pravidlech fungování trhu práce, znamenají obvykle problém pro ty modely, které bezproblémově fungují v době stabilního růstu nebo stabilního poklesu. Navíc je obtížné je správně specifikovat vzhledem k hrozbě multikolinearity. Vícestavové modely, vedoucí k výpočtu vícestavových tabulek života, případně vícestavové projekce, jsou náročné na vstupní data, ale umožňují pochopení vazeb, respektive přechodů mezi stavy. Je to velmi užitečný nástroj pro pochopení a naplánování politik v oblasti trhu práce a sociálních věcí při snižování nezaměstnanosti. Predikce v tomto typu modelu jsou možné, ale obtížné, protože je potřeba predikovat pravděpodobnost přechodu mezi stavy. |